Nejen regionální divadla každoročně řeší složitý úkol: musí
přijít na alespoň jeden neobehraný titul, kterým nalákají do hlediště
houfy diváků, zaujmou je, ale zároveň jim nebudou prvoplánově podlézat,
podbízet se na úkor kvality celku. Ve Zlíně se minulou sezonu rozhodli pro
uvedení divadelní adaptace filmu Eva tropí hlouposti. I když by to mohlo
zavánět kopírováním již prověřeného a provařeného, režisérka Hana
Mikolášková předvedla, že i výhradně – v dobrém slova smyslu –
divácký titul lze zvládnout na profesionální úrovni.
Autorce Fan Vavřincové (vlastním jménem Věra Němotová) bylo 17 let,
když jí začal na pokračování vycházet v humoristickém časopise Ahoj
román Eva tropí hlouposti: sympaticky ztřeštěná komedie o hyperaktivní
Evě a jejím zlenivělém, unuděném a mírně snobském bratrovi Michalovi,
kteří v jednom bláznivém dni naleznou své životní lásky jen kousek za
zahradní zídkou vily drahé tety Pa a pěkně se přitom zapotí. Vavřincová
totiž v románu nešetřila slovním ani situačním humorem, postavy umně
vykreslila do přesných povahových typů, a snad i proto byla kniha za
několik let zfilmována. Autorka ve Zlíně inscenované adaptace Hana
Mikolášková přizpůsobila scénář pro divadlo dle knižní předlohy a do
celku přidala dobové šlágry. Podařilo se jí tak přenést na jeviště
nostalgicky milou atmosféru filmů pro pamětníky z dob dávno minulých.
Pouze na ní ale inscenace parazitně nestojí, Mikolášková naopak dotahuje
situace do nových promyšlených point a rozvádí je ve vydařené gagy.
Divák se pak směje i vtipům zřejmě improvizovaným, které se ale nesou
v duchu celku: „Jsem cítit jak zpocený oslík.“
Nesporným kladem inscenace je silné, sehrané a pěvecky vybavené herecké
obsazení. Režisérka využívá stylizaci pohrávající si s naivitou
filmového umění třicátých let a právě u té je třeba, aby každý
herec hrál vše uvolněně – avšak s maximálním nasazením a tvářil se
přitom zcela vážně, a to i u takových „triků“, jako je běh na
místě, markýrované potyčky či vracení se v čase. Vedle představitelky
neposedné Evy (Kateřina při premiéře ještě Liďáková, dnes Králová) a
pomalého Michala (zlínský Oldřich Nový se zastřeným hlasem a slušivým
příčeskem Gustav Řezníček) nejvíce zaujme překvapivě Zdeněk Julina
v menší, avšak výborně nejen pohybově odvedené roli neúspěšného
milovníka a špatného šprýmaře Fredyho Ranka.
Funkcionalismem inspirovaná scénografie Markéty Sládečkové svou
členitostí lehce zpracovává nemalé prostory zlínského jeviště za
využití točny, kdy na jedné straně dekorace je vila tety Pa a na druhé
patrový interiér salonu rodiny Záhorských. Herci pak dohrávají pohyb
točny, čímž krásně, avšak stále v dané stylizaci, zcizují dění na
jevišti. V celkovém ladění inscenace dobře dokreslují i dobové kostýmy
Zuzany Přidalové a hudba Orchestru Jakuba Šafra.
Diváci sice půjdou na Eva tropí hlouposti s představou a možná
i očekáváním, že uvidí na jevišti co možná nejvěrněji přenesenou
filmovou podobu románu, setkají se ale s výsostně divadelním tvarem,
který nebazíruje na otrockém kopírování vtípků ověřených stříbrným
plátnem a lety televizního reprizování. Ve Zlíně na sebe kladli vyšší
nároky a vyplatilo se jim to.
Nakonec, i přes všechnu chválu, jedna vrtošivá kritika: během
finálové honičky za klíčkem ke krabičce, kde je ukrytý drahocenný
náramek, není dostatečně hereckou akcí podtrženo, a tak zviditelněno, že
Eva onen klíček schovává do klubka vlny. A taky by mohly lépe fungovat
porty, v sále velikosti zlínského jeviště není zpěv již v deváté
řadě skoro slyšet.
Městské divadlo Zlín
Fan Vavřincová, Hana Mikolášková: Eva tropí hlouposti
režie a divadelní adaptace: Hana Mikolášková
dramaturgie, spolupráce na scénáři: Vladimír Fekar
scéna: Markéta Sládečková
kostýmy: Zuzana Přidalová
hudební výběr, aranžmá a realizace nahrávky: Jakub
Šafr
hudební nastudování: Richard Dvořák
choreografie: David Strnad
osoby a obsazení:
Michal Nor: Gustav Řezníček
Eva Norová: Kateřina Králová
Teta Pavlína alias Pa: Romana Julinová
Eliška Záhorská: Petra Domžalová
Emilie Záhorská, jeho žena: Tamara Komínková
Tomáš Záhorský, otec: Dušan Sitek
Klotylda: Jana Tomečková
Jan, správce domu Záhorských: Jan Leflík
Fredy (Zděnek) Rank, nápadník Elišky: Zdeněk Julina
Jiří Stráž, vydávající se za Jiřího Harden: Radovan Král
Premiéra: 29. listopadu 2008, psáno z reprízy
11. listopadu 2009, festival Naráz 2009
Napsat komentář