Obchodník s deštěm aneb Kéž by víc pršelo

Když jsem se vypravil do Divadla Na Prádle na inscenaci hry Richarda Nashe Obchodník s deštěm, trápily mě výčitky svědomí a pochyby. Už dlouho jsem nereferoval o nějaké premiéře a teď už zas budu vykopávat fosílii a co když to nebude stát za to o tom vůbec psát. Ale nakonec, třeba mě to překvapí.

Základním možným inscenačním úskalím je najít vhodného herce pro hlavní roli. A angažování Igora Bareše byla od režiséra Petra Hrušky rozhodně dobrá volba. Svým hřmotným zjevem a projevem tvořil střed celé inscenace, a kdykoliv se objevil na scéně, vše se točilo kolem něj. Jeho Bill Starbuck byl vyváženým mixem vypočítavého podvodníka a nenapravitelného snílka, který utíká do snu před neuspokojivou realitou, a až do konce nebylo jasné, kterým z nich je spíš. Sice se v některých momentech zasnil a vykládal vybájené historky, ale jako by skoro v každém takovém extempore bylo obsaženo drobné shození, ze kterého bylo vidět, že ví, že pábí. Toto "mrknutí" na diváka však nebylo nějak okaté, stačila třeba jen drobná odchylka v intonaci či pohled stranou. Tato minimální gesta však na upraveném prostoru Divadla Na Prádle stačila, protože se hrálo v arénovém prostoru, kde diváci tvořili pomyslné čtyři stěny, což celý prostor velmi zintimňovalo.

Scéna byla kvůli tomuto prostorovému uspořádání poměrně minimalistická, ale přesto vytvářela docela iluzivní interiér farmy se stolem, několika skříňkami a zvýšenou plochou, která sloužila jako postel v komoře. S tímto obvyklým uspořádáním si bez větších problémů poradil i zbytek herců.

I jinak byly herecké kreace velmi dobré. Líza Kateřiny Březinové byla oním ošklivým káčátkem, ve kterém Starbuck probudí fantazii a sebedůvěru, a z odtažité racionalistky udělá nadšenou dívenku. Zřejmě nejvděčnější roli měl Lukáš Král, který hrál Lízina pomaleji chápajícího bratra Jima. I když jeho výkon místy sklouzával ke karikatuře, dokázal být i správně naivní a nadšený (například bušení na buben kvůli přivolání deště). Třetí sourozenec Jonáš (Roman Pomajbo) je konzervativním zastáncem morálních a rodinných hodnot, zatímco pravý otec rodiny (Petr Křiváček) je stárnoucím mužem, který svým dětem přeje to nejlepší a je ochotný pro jejich štěstí mnohé odpustit. Dobrý je také Jakub Saic coby Bill, který jakožto strážce zákona má onen správně tvrdý a neústupný výraz, který ovšem trochu nemotivovaně na závěr zavrhuje.

Inscenace Nashovy hry by mohla lehko sklouznout k patosu či k přílišnému poučování, jak je skvělé věřit si a mít fantazii. To se však povedlo režiséru Hruškovi odbourat, protože v textu inscenace je plno komických momentů, jež tento potenciální patos srážejí. Díky této vyváženosti, hereckým výkonům a celkové kompaktnosti inscenace bez podstatných přehmatů je Obchodník s deštěm velmi příjemným oddechem od sebestředných experimentů a na druhé straně kamenně kamenných divadelních konzerv. Zkrátka, příjemně strávený večer, zábava, zamyšlení, dobří herci a skvělý Igor Bareš. Nechat se překvapit se někdy vyplatí.