„Vaše panenská ústa vykřiknou
fuj!“ stojí na titulní stránce programu inscenace Svět kolem
ní. Ve světové premiéře ji 5. prosince minulého roku uvedl
v pražském divadle DISK umělecký
tým kolem režisérky Zuzany
Páleníkové. Koláž z textů Vítězslava Nezvala sestavil a dramaticky
spojil dramaturg Matěj
Samec. Herecky se na inscenaci podílel 4. ročník katedry činoherního
divadla pražské DAMU. Nebyla to jistě práce jednoduchá a žádná ústa
zatím nevykřikla fuj.
Při tvorbě textu scénické koláže se dramaturg držel zejména Nezvalovy
knihy Valérie a týden divů. Dramatizaci si navíc zkomplikoval tím, že se
rozhodl pro prolínání paralelních dějů z některých dalších
Nezvalových próz. Výsledný děj pak má dávat dohromady celistvé
příběhy – první situace ústí v druhou a ta zas podmiňuje další.
Občas je však taková kauzalita záměrně porušena a je na divákovi, aby si
domyslel motivaci postav. Scény se však leckdy střídají rychleji než
v hudebním klipu. Herci stačí říct jednu, dvě repliky a již se
rozehrává další situace. Na domýšlení není čas. Postava spisovatele
podporuje domněnku, že vše ostatní jsou oživlé představy. Je ale vůbec
spisovatel reálný? Není další fikcí? Nejsou jeho literární světy jen
oživlými představami oživlé představy? Připomíná to prostor uvnitř
zrcadlové koule. Otázky vedou k dalším otázkám. Odpovědi ale
nepřicházejí. Závěrečná scéna je pak spíš vymodlenou úlevou než
překvapivou pointou.
„Kupovat vilu na noc. To je holé bláznovství.“ Takové a podobné
věty plné vtipu v publiku zarezonují a jsou v inscenaci ostrůvkem
uvolnění. Právě u komických scén se ukazuje, s jakou jistotou dokáže
režisérka své herce vést k čisté a precizní práci. Oni se jí za to
odvděčují mnohem soustředěnějšími výkony než ve zbytku inscenace, kdy
přes veškerou svou upřímnou snahu propadají monotónnosti. Výše
zmíněná klipovitost koláže a divákovo zmatení nejasnými vztahy
prolínajících se příběhů a občasná absence motivací postav staví
před herce velice nesnadný úkol.
Nejlépe se tohoto úkolu zhostil Ondřej
Novák v roli spisovatele Jindřicha. Pro svou postavu si našel
příslušnou mluvu, postoj a dokázal zobrazit i neustálou spisovatelovu
posedlost svými fantaziemi. Jeho gesta jsou jasně čitelná a střídmá –
nedává do svého výkonu ani o píď víc, než tam má být. Jeho komičnost
podtrhují i příslušně krátké kalhoty, vytažené ponožky a domácí
papuče.
Kostýmní složka je vůbec velice propracovaná a drží se dobové
příslušnosti postav. Napomáhá k větší přehlednosti. Rychlým
světelným změnám a přechodům od jedné scény ke druhé brilantně
slouží uspořádání scény. Stupňovitě nad sebou umístěné ostrůvky
(jeden je pokojíkem, druhý kazatelnou apod.) jsou šikovným nápadem. Není
třeba popisné dekorace, složitých kulis. Stačí malý plácek, správné
nasvícení a představa je hotová.
Zmatení diváků z vyprávěného příběhu, který se jeví jako
souvislý a přece je složen z naprosto nesourodých dějových linek,
přehlušuje bohužel zmíněná pozitiva. Inscenační záměr tuto
nevyhraněnost přiznává a přenáší nutnou interpretaci na diváka.
Představení si nejlépe vychutnáte, když od logiky vyprávění raději
odhlédnete.
Vítězslav Nezval, Matěj Samec: Svět kolem ní
Scénář a dramaturgie: Matěj Samec
Režie: Zuzana Páleníková
Scéna a kostýmy: Klára Fonová
Hudba: Markéta Drahoňovská
Zvukový design: Petra Horváthová
Světová premiéra 5.12.2008 v Divadle DISK
Napsat komentář