Opěvovaný mladý dramatik Petr Kolečko vytáhl na světlo světa hru
Oscara Wilda o princezně Salome, přepsal ji a přenesl do současnosti.
Kromě Wilda si autor vypůjčil nápad z reality shows televize MTV
o klackovitých teenagerech. Téma o kruté Salome Kolečko stylizoval do
prostředí zbohatlické rodiny právě v den, kdy jediná dcera, zpovykaná
Salome, slaví šestnácté narozeniny.
Rozjívenou dcerku představí úvodní monolog plný zmínek o luxusním
zboží, pak se na jevišti objeví postavy rodičů – životem a hlavně
bohatstvím znuděný otec Herodes a otcem znechucená matka Herodias. Rodinu
doplňuje pomatený vagabund Jochanaan, který se usadil v miliardářově
zahradě. Do něj se Salome zamiluje (protože má hlas jako Robbie Williams),
což ho připraví o život. Čeká ho osud v podobě popravy, vykonané na
rozkaz rozmazlené puberťačky. Nechtěl jí totiž dát pusu a Salome na
odmlouvání není zvyklá.
Materiál je to tedy zřejmě zajímavý a dalo by se z něj leccos
vytáhnout. Nejsem si však jistá, jestli se Petru Kolečkovi a režisérovi
Danielu Špinarovi povedlo z příběhu vyždímat dost. Přenosem z minulosti
hra neutrpěla, naopak, téma se do současnosti hodí, a to i přesto, že
příběh je lehce neuvěřitelný a patří spíš do Nového zákona, odkud
původně pochází. Dialogy jsou dobře napsané, trefné a vtipné, a vše
odsýpá, bohužel až příliš. Stěžejním problémem je délka
představení a minimální prostor, kterého se všem postavám mimo Salome
dostává; dění trvá něco kolem tři čtvrtě hodiny, a to je na takovou
látku zatraceně málo. Čtyřicet pět minut nestačí k tomu, aby příběh
v divákovi zanechal nějaký větší dojem. Není moc času ani prostoru
postavy poznat, takže se není čemu divit, že krev na jevišti nikoho
z letargie nevytrhne, a místo zděšení vyvolává spíš smích (navíc
když jsou vypjaté situace doplňovány břitkými hláškami postav). Osud
postavy, ke které si diváci nestihli utvořit vztah, se nedá moc prožívat,
a tak na Kauze Salome v Rubínu z židle nikdo nespadne. Představení svou
délkou připomíná velice dlouhý divadelní trailer („divadelní trailer“
je pochopitelně hloupost, ale myšlenka to je zajímavá), čemuž odpovídá
i emocionální zážitek, který si z divadla můžete odnést.
Jednoznačně silnou stránkou představení jsou herecké výkony. Všichni
zúčastnění předvádí skvělé a lehce uvěřitelné herectví,
křečovitost a teatrální hysterie se objevuje pouze tam, kde to přikázal
režisér, tedy velice zřídka. Pavla Beretová v titulní roli se s postavou
rozmazlené šestnáctky vypořádala statečně. Přehnaná afektovanost
v některých okamžicích sice bije do očí, není to však ke škodě věci.
Navíc ve většině scén je herečka s božím klidem přirozená.
Rodičovské duo Ondřej Pavelka a Alena Štréblová celkem sugestivně
odráží většinovou společností sdílené představy o nevkusným
bohatstvím znuděných lidech. Až na to, že jeden z nich sexuálně
zneužívá svou dceru. Pavelka jako úchylný otec Herodes, zamilovaný do
Salome, naštěstí není oplzlý, s výraznějšími gesty pracuje úsporně a
jeho projev je zdravě civilní (ostatně jako vždy). Alena Štréblová je
v roli odkvetlé krasavice, která zvolila pohodlnou, ale nevděčnou cestu
k bohatství, tedy přes manželství, sympaticky výstižná („Vysouložila
sem si na čtyři baráky!“ vysměje se manželovi při hádce do tváře).
Lukášovi Příkazkému (alternace Vojtěch Dyk) se v roli nábožensky
posedlého magora Jochanaana bohužel nedostalo příliš prostoru, což je
škoda. I z toho mála, co na jevišti předvádí, je znát, že by se bylo
na co koukat. Takhle skončil pouze u jalového vykřikování biblických
hesel, i když v jeho podání uvěřitelném.
Třičtvrtěhodinka strávená sledováním Kauzy Salome v divadle Rubín
rozhodně není ztracený čas. Inscenace je poctivě odehraná, téma rozhodně
provokuje k zamyšlení. Jenom škoda, že z divadla asi nikdo neodejde
ohromen, což by v případě této hry a tohoto realizačního týmu mohlo
být možné.
A Studio Rubín
Oscar Wilde, Petr Kolečko: Kauza Salome
Režie: Daniel Špinar
Hrají:
Salome – Pavla Beretová
Herodes – Ondřej Pavelka
Herodias – Alena Štréblová
Premiéra 7. a 8. května 2009 v Rubínu, psáno
z reprízy 19. září 2009
Napsat komentář