Domů » Divadlo » divadlo-recenze » KAI/ABE 2011 – starý příběh novým pohledem

KAI/ABE 2011 – starý příběh novým pohledem

svandovo-divadlo-perex

Na jeviště Švandova divadla zavítal biblický příběh, ačkoliv jiný,
než byste nyní v předvánočním čase čekali. Inscenace KAI/ABE
2011 vznikla na základě textu inspirovaného příběhem Kaina a Abela a je
zároveň prvním dílem z cyklu Teď přichází zákon. Švandovo divadlo
již podruhé vypsalo dramatickou soutěž, jejímž cílem je prezentovat
původní české texty. Tentokrát se jejím tématem stal Starý zákon.
Vítězná trilogie divákům představí nové pohledy na příběhy Kaina a
Abela, Mojžíše a Joba.

Kain a Abel v roce 2011 přinášejí nové otázky. Podstata příběhu,
tedy bratrovražda, samozřejmě zůstala, ale v současnosti má rozostřené
kontury a namísto striktně černobílé optiky nabízí zamyšlení nad tím,
kdo je vlastně vrahem a kdo obětí. Dva bratři se několik let po smrti
svých rodičů vracejí do místa svého původního domova. Jejich blízký
vztah se zde pomalu proměňuje, z láskyplné oběti se stává nahlas
vyslovená výčitka. Spíš pragmatický Kai a mladý emotivní malíř Abe si
jsou i nejsou podobní. Žijí si své životy každý ve svém světě, ale
když mezi ně vstoupí Diana, vyvstane v nich touha žít je společně.
Najednou poznávají, že přicházejí o niternou blízkost, kterou předtím
nevnímali. Při tom všem jsou stále v hledáčku kamery nezvaného svědka.
Z voyeurského zaznamenávání všedních situací se stává zaznamenávání
tragédie.

Text Barbory Hančilové, mimochodem teprve 18leté autorky, byl
k inscenování vybrán především pro svou netypickou strukturu. KAI/ABE
2011 staví do kontrastu intimitu osobních prožitků a odcizené nahlížení
do cizích životů. Protichůdné motivy hra zobrazuje jako střídající se
monologické pasáže a flashbackové scény ze života bratrů. Ty v režii
Petra Štindla zároveň pracují také s filmovou projekcí. Filmový záznam
toho, co Kai a Abe niterně prožívali, může divák za jejich zády
paralelně sledovat okem nezúčastněného pozorovatele ze sousedství.
Divadelní a filmová akce se odlišují jen drobnými nuancemi, které
naznačují možnost rozdílné interpretace.

Civilní ladění, které inscenace ve Švandově divadle získala, textu
velmi pomáhá. Úsporná scénografie a přirozené herectví samy zajišťují
dostatečnou aktualizaci biblického motivu. Při vstupu první postavy na
scénu si obecenstvo vlastně není jisté, zda nejde jen o pozdní příchod
některého z diváků. Otázky související se současnou životní
problematikou tak na mysl přicházejí zcela nenásilně.

Inscenace KAI/ABE 2011 představuje v 70 minutách jeden ze základních
příběhů naší kultury novým pohledem. Neztrácí tempo, nezabývá se
zbytečnými odbočkami od tématu. Působí dojmem črty, ovšem nikoliv
nekvalitní a prázdné. Naopak, nenápadně pokládá zajímavé a současné
otázky. Vyzdvihnutí si potom zaslouží především fakt, že tvůrčí tým
včetně hereckého obsazení přistoupil k inscenační práci zodpovědně a
kreativně, i když se nejednalo o velký a dlouhodobý projekt. Tím více
znásobili jeho význam.


Švandovo dovadlo
Barbora Hančilová: KAI/ABE 2011

Režie: Petr Štindl
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Lucie Labajová

Hrají: David Punčochář, Jan Hofman, Marta Vítů
Premiéra: 12. listopadu 2011, psáno z představení
14. prosince 2011

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *