V listopadu loňského roku měla světovou premiéru hra Arnošta Goldflama Doma u Hitlerů aneb Povídky z Hitlerovic kuchyně. Inscenace je součástí projektu HaDivadla Proměny 20. století, který ukazuje zásadní okamžiky v dějinách této doby. Groteskní poloha tohoto kousku a její provedení naznačuje, že tvůrcům jde o černohumorný pohled a zcela osobité, divadelní uchopení abstraktních témat.
Druhou částí projektu je autorská inscenace Indián v ohrožení (Nová teorie vesmíru). Jak je typické pro jejího režiséra Jiřího Havelku, kterého ne náhodou nejčastěji najdeme v Ypsilonce, inscenace nevychází z dramatu, ale z námětu. Místo interpretace textu, inscenační historie a různých aktualizačních fíglů se Indián vyznačuje přímočarostí a jistou dávkou přiznané divadelní naivnosti.
Představení má dvě poloviny, z nichž v jedné jsou diváci podrobeni jakési školní přednášce o teorii relativity. V druhé části se odehrává jakési monodrama, které tuto teorii ilustruje. Přednáška zajišťuje dobrý kontakt s diváky, i když nejistota herců v tom, co sami vykládají, je chvílemi silnější než gesta sebeshazování. I když právě díky těmto gestům divák vzácně necítí nadřazenost tvůrců. Mnohem působivější a pro herce viditelně příjemnější je minidrama zasazené do počátku 20. století, tedy do doby vydání zásadních Einsteinových prací. V duchu teorie relativity, jejího pojetí nesouvislého času a chaotického prostoru, se odehrává drama několika postav na cestě vlakem do města vědcova studia Curychu. Díky této souvislosti lze těžko očekávat kauzální děj a motivované jednání. Spíše vyjadřuje principy myšlení a možnosti poznání, na které je člověk odkázán.
A protože stále unikající časoprostor je stejně hrozivý jako iracionalita a složitá strukturovanost lidské mysli, inscenace má příznačně temnou atmosféru. Stejné einsteinovské paruky všech postav, v tlumeném světle připomínající chorobnost a nebezpečné šílenství, nesmyslně ukazující hodiny a rázné nástupy herců jako by naznačovaly depresi z nemožné orientace a zmatku.
Přiznaná jednoduchost formy pomocí komiky, která nepředstírá divadelní vyumělkovanost, a režijní nápad jsou klady inscenace. Škoda, že tím musím uznat chytré alibi tvůrců pro použití leckdy až naivních prostředků, založených na porušení divadelní iluze. S tím souvisí i humor, který není pevně srostlý s tématem a spíše nahodile vyplývá ze situace. Vtípky se tak mnohdy stávají úlitbou divákům, jíž se vážnost tématu odlehčuje za každou cenu.
HaDivadlo – Jiří Havelka a HaDi: Indián v ohrožení (nová teorie vesmíru).
Režie: Jiří Havelka
Scéna: Vladimír Dáda Němeček
Kostýmy: Jana Smetanová
Hudba: Dominik Renč
Premiéra 9. 1. 2008
Psáno z reprízy 11. 1. 2008
Napsat komentář