Dejvické divadlo má od prosince na repertoáru novou inscenaci – hru
Patricka Marbera Dealer’s choice, kterou zde nastudoval režisér Jiří
Pokorný. Hra o šesti hercích a jedné pokerové partii byla u nás zatím
docela neznámá. Po uvedení v Dejvickém divadle se o ní ale bude hodně
mluvit. Patricka Marbera u nás spíše proslavila jeho pozdější hra Na
dotek, ale i jeho prvotina je velmi dobře napsaná. Nechybí precizně
vystavěné dialogy, zajímavé charaktery a hlavně pointa, která, byť je
trochu logicky očekávatelná, není banální.
Sledujeme šestici chlapů z jedné londýnské restaurace, které svedly
životní peripetie ke společné hře u pokerového stolu. Z tradiční
každotýdenní hry se najednou stává hra o velké peníze, ovšem některým
jde ještě o mnohem víc. Není to tentokrát ledajaká partie, každý
z hráčů hraje pod určitým tlakem. Swenny (Hynek Čermák) nejprve hrát
nechce, pak ale nakonec vsadí i poslední padesátku, kterou si zarputile
nechával na horší časy. Frankie (Martin Myšička) splácí dluh z minulé
hry svému šéfovi, pingl Mugsy (Václav Neužil) potřebuje peníze na nový
podnik, Carl (Jaroslav Plesl) dluží Ashovi (Ivan Trojan) obrovské peníze, a
ten je chce touto cestou vyhrát zpět. A ještě je tu majitel restaurace a
současně Carlův otec Stephen (David Novotný), který hraje o svou otcovskou
čest a úctu.
Kdo očekává napjatou hru plnou „pokerfejsů“, je na omylu. Silné
emoce bují z každé věty, ba narážky.
Hra pokračuje v u nás dobře známé tradici příběhů drsných
chlapů ze současné Anglie či Irska, kteří jsou v tíživé sociální a
finanční situaci. Připomíná tak nejen odlehčenou hru „Do naha“, ale
text má v sobě něco z Klubu rváčů, her Tracyho Leetse či Martina
McDonagha a může nám připomenout i Tarantinovy Gaunery.
V inscenaci se objevují všechny typy postav. Počínaje mladým
rozlítaným pinglem Mugsym, který sní o vlastním podniku v místech, kde
jsou v současnosti veřejné záchodky, ale se svým snem se nezastaví před
ničím a odvážně vsadí do hry vše, i to, co nemá – včetně kravaty
pro štěstí. Sweeny Hynka Čermáka je holohlavý namakaný kuchař, který
nejprve hrát nechce, ale pak se nechá „překecat“ a jako první na to
doplatí. Hned po něm hru opouští Frankie, stylová figurka s pejzy a
frajerským pohledem. Uhlazený majitel hospody Stephen je přesně tím pravým
podnikatelem a šéfem celé party. K dokonalosti mu chybí jen to, aby jeho
synek Carl pravidelně neprohrával všechny peníze na hracích automatech.
A korunu celé téhle společnosti nasazuje tajemný a trochu strach
nahánějící Ash v podání Ivana Trojana. Od prvního momentu je jasné, že
bude zásadní postavou hry – a je tomu skutečně tak.
Pánská jízda pod vedením Jiřího Pokorného se rozjíždí velmi
přesně. Má tu správnou míru dobře vypointovaných gagů a drobných
vtipů, které třeba nejsou na první pohled postřehnutelné, ale tvoří
plastičnost inscenace a divák se tak ani na vteřinu nenudí. Interesantní je
v tomto ohledu zejména druhá půlka, odehrávající se téměř výhradně
vsedě za pokerovým stolem. Kdo ale očekává napjatou hru plnou
„pokerfejsů“, je na omylu. Silné emoce bují z každé věty, ba
narážky.
Po večeru stráveném v této karetní společnosti, kde se „nehraje
s kartami, ale s lidmi“, má divák podobný pocit jako u dobře
komentovaného televizního přenosu z curlingu – ač na začátku netušil,
která bije, na konci si připadá jako expert na danou hru.
Dealer’s choice může nabídnout dvojitý zážitek tomu, kdo se vyzná
v pokerové hře, ale dost pochybuji, že speciální herní výrazy většině
diváků něco řeknou. To je ale úplně jedno, podstatné totiž je, co se za
hrou jako takovou skrývá a jak jednotlivé partie dopadnou – kdo prohraje a
kdo vyhraje. Navíc po večeru stráveném v této karetní společnosti, kde
se „nehraje s kartami, ale s lidmi“, má divák podobný pocit jako
u dobře komentovaného televizního přenosu z curlingu – ač na začátku
netušil, která bije, na konci si připadá jako expert na danou hru.
Hráči se navíc mezi sebou špičkují, padají ironické poznámky, které
doplňují výbuchy emocí. Hrají společně, ale každý sám za sebe, každý
má svou motivaci proč vyhrát, ale vzájemně se potřebují – bez hráčů
se nedá hrát, bez jejich vkladů se nedá vyhrát. To je pravidlo, které zde
opouští hranice pouhé pokerové hry.
Musí to být pro herce radost hrát prakticky celý měsíc před
vyprodaným divadlem a ještě k tomu s jistotou, že tato situace vydrží,
budou-li na repertoáru takové hry jako Dealer’s choice a budou-li je hrát
takoví herci.
Dejvické divadlo, Praha
Patrick Marber: Dealer´s choice
Režie: Jan Pokorný
Překlad: Dana Hábová
Dramaturgie: Eva Suková
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková
Hudba: Michal Novinski
Hrají: David Novotný, Jaroslav Plesl, Václav Neužil,
Martin Myšička, Hynek Čermák a Ivan Trojan
Premiéra: 11. 12. 2010, psáno z reprízy:
10. 1. 2010
Napsat komentář