Domů » Divadlo » divadlo-recenze » Antonín D.S. bilancuje

Antonín D.S. bilancuje

martinaranka-iiAmatérský divadelní soubor Antonín D.S., vzniklý na troskách Kulturně divadelního spolku Puchmajer, ve večeru nazvaném Bilance 2005–2008 uvedl inscenace tvořící trilogii Ty ještě nemáš dítě??. Představení se střídala s vystoupením kapely Inženýr Vladimír a harmonikářky Krystyny Skalické. Večer se odehrál v A Studiu Rubín, kde také soubor pravidelně jednou za měsíc hraje.

Antonín se vyznačuje osobitými původními texty z pera autora a režiséra v jedné osobě Martina J. Švejdy. Hry jsou plné sarkasmů, cynismu a absurdit, které podtrhuje divadelní přístup vymykající se z obvyklých hranic amatérství. To, co z Antonína dělá pozoruhodné divadlo, je rezignace na snahu „vypadat“ profesionálně.

Charakteristické je naopak přímé a přitom zcela svébytně artistní vyjádření vlastních zážitků.

jakub_-_zvlastni_sen_ii Inscenace mají blízko k označení zpověď, protože viditelně vychází z autentických otázek jako proč mít nebo nemít dítě, jaký rodinný model je nejlepší, co přináší feminismus, co znamená láska a co vztah a jestli jsou vegetariáni čůráci. Přestože aktéři odpovídají skepsí, získají si vás sympatickým nadšenectvím, vůlí sdělovat a sdílet a hledáním vlastních výrazových forem.

Surovosti a laskavosti, které jsou montáží jemně navázaných scének a písní, krutě ironizují jevy typické pro dnešní dobu. Vyjmenovávají fenomény jako fotbal, mužatky, rodina a ženou je do extrémů. Proklamované pravdy obracejí a dávají do nepatřičného kontextu. Objevují se prvky absurdity. Nejzřetelněji se ozývá ve hře Dítě! a roste s překvapujícím a drtivým dramatickým rozuzlením. V představení Ženáč x Singl vidíte postavy přehnaně šťastných jedinců jako výplod dnešní morálky nevázanosti a volnosti. Ústa, která ztuhla v úsměv a z kterých mrazí.

Scénu tvoří bílá krychle připomínající akvárko s pokusnými zvířátky anebo také klaustrofobní pocit domácí klícky. Rekvizity jsou omezeny na ty nejnutnější, tím posilují dojem vyprázdněného jeviště a také funkčnost všeho, co se na jevišti děje. U dramatických útvarů se nedá mluvit v pravém slova smyslu o ději, spíše jde o inscenovanou analýzu nebo průzkum. (Nakonec trilogie byla s nadsázkou zahájena slovem psycholožky, která poskytla odborně-parodický úvod do problematiky partnerského vztahu.) Stavba her je epizodická, střídají se v nich výstupy postav a párů, a aranžmá ji podtrhuje tím, že se akce nerozvíjejí ve více plánech, ale střídají se. Jazyk her je jakoby odposlechnutý z ulicejakub__tomas_-_uz_me_nepritahuje nebo hospod a herci ho vtipně zdůrazňují tím, že ho skoro deklamují. Jejich intonace nijak nesouvisí s vývojem postav nebo psychologizace, nýbrž text vykřikují jako hesla. Dá se říci, že více než hrají, mluví na diváka a oslovují ho. Chvílemi jejich dikce připomíná slamování.

Přestože humor Antonína nezná žádná tabu a často z něho mrazí, doporučuji všem ochutnat jeho drsnou atmosféru a poslechnout si jazykově vytříbený a inteligentní názor jeho představitelů. Antonín D.S. má daleko od předvádění komplikovaných psychologických konstelací, ale přitom se dokáže diváka dotknout díky svébytné divadelní poetice.


Martin J. Švejda: Ty ještě nemáš dítě???

Režie, scénografie: Martin J. Švejda

Psáno z představení 21. 5. 08.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *