Na 30. října nachystalo Národní divadlo hostování Slovenského národného divadla (SND). V komponovaném večeru nazvaném KY- TIME/ Pocta Jiřímu Kyliánovi uvidíme celkem pět choreografií. Choreografie Un Ballo a Šesť tancov vytvořil přímo Jiří Kylián, další dvě (Inšpirácia a 68) pocházejí z dílny šéfa baletu SND Mária Radačovského a pátá z nich nazvaná Real Time je společným projektem Lukáše Timuláka a Petra Bil’aka. Mário Radačovský tančil v Nederlands Dans Theater v letech 1992–1999, Lukáš Bil’ak je tanečníkem a choreografem tohoto souboru od roku 2000 dodnes.
• KY- Life… Jiří Kylián
O tom, že si Jiří Kylián poctu a úctu zaslouží, nemůže být pochyb. Tento světoznámý choreograf a nositel celé řady ocenění se narodil v Praze 21. března 1947. S tancem začal v devíti letech, v baletní přípravce Národního divadla, ve studiu pak pokračoval na tanečním oddělení Pražské konzervatoře. Po svém absolutoriu získává roční stipendium v Londýně, na Royal Ballet School (Královská baletní škola). Studuje zde ve školním roce 1967/1968. Setkává se tu mimo jiné s Johnem Crankem, který mu nabízí angažmá ve Stuttgart Ballet, do kterého Kylián nastupuje v srpnu 1968, poté co se v Praze účastní demonstrací proti okupaci.
• Choreografické začátky a spojení s Nederlands Dans Theater
V roce 1970 vytvořil Jiří Kylián svou první choreografii nazvanou Paradox. Vznikla pro stuttgartskou Noverre Gesellschaft (společnost založená roku 1958 pro podporu mladých začínajících choreografů). Další jeho dílo Kommen und gehen vzniklo na popud Johna Cranka již pro Stuttgart Ballet. Kyliánovo dílo zde oslovilo zástupce z Nederlands Dans Theater (NDT) a výsledkem toho bylo angažmá v tomto výrazném haagském tanečním souboru. Zpočátku zde tvořil jako hostující choreograf (díla Viewers; Stoolgame a La Cathedrale Engloutie) a vyvrcholením těchto hostování bylo jeho jmenování stálým choreografem a uměleckým ředitelem tohoto divadla roku 1975.
Rok 1978 byl pro NDT zlomový, neboť v tomto roce se konal Charleston Festival v USA, jehož součástí bylo galapředstavení k 50. výročí úmrtí českého skladatele Leoše Janáčka. Kylián vytvořil k této příležitosti choreografii k Janáčkově Sinfoniettě, která vyvolala nadšení a otevřela haagskému souboru dveře do celého světa.
V té době již světoznámé NDT I bylo roku 1990 rozšířeno o NDT II (mladí tanečníci ve věku 17–22 let, kteří tím dostali šanci rozvíjet zde svůj talent po dobu dvou let a pak buď pokračovat do NDT I, nebo získat angažmá v jiném divadle) a NDT III (soubor profesionálních tanečníků seniorů od čtyřiceti let).
K 35. výročí existence NDT a dvacetiletému výročí působení na postu uměleckého ředitele NDT vytvořil roku 1995 Jiří Kylián pompézní čtyřhodinovou show Arcimboldo, do níž zapojil všechny tři složky tanečníků.
V roce 1999 Kylián předal umělecké vedení divadla „nové generaci“, ale nadále zůstává v divadle jako umělecký poradce a choreograf.
• Hostování NDT v Čechách
Poprvé přijel Kylián se svým souborem do Prahy v květnu 1982 na Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Pět let poté, v roce 1987, na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha, získalo Kyliánovo choreografické zpracování Ravelovy lyrické fantazie Dítě a kouzla hlavní cenu v kategorii hudebních děl.
Na scéně Národního divadla byla v sezoně 1991/1992 uvedena premiéra s názvem Choreografie z Nizozemí, pro niž Jiří Kylián připravil nejen choreografii všech tří částí této inscenace (Tři kusy; Návrat do cizí země; Polní mše) ale i design scény a kostýmy. I v dalších sezonách bylo možné na scéně Národního divadla vidět některé Kyliánovy choreografie v podání Baletu ND: Dítě a kouzla/ Sinfonnieta; Stamping Ground v rámci představení Motýlí efekt; Petite Mort v inscenaci Mozart? Mozart! a pro letošní sezonu se chystá inscenace s názvem Extrém, na níž se bude Kylián rovněž podílet choreografií jedné části.
• Kyliánova nadace a videotéka
Neopomenutelným přínosem Jiřího Kyliána pro studium vývoje a současnosti tance bylo vytvoření nadace nesoucí jeho jméno. V Haagu byla tato nadace založena v roce 1990, její pražská pobočka, sídlící v budově Divadelního ústavu, vznikla o rok později. Součástí této nadace u nás je i veřejně přístupná videotéka obsahující mnohé unikátní materiály včetně téměř kompletního Kyliánova choreografického díla. Fondy videotéky jsou k dispozici pouze prezenčně.
Kyliánova nadace poskytuje rovněž poradenskou činnost a kontakty na naše i zahraniční školy, stáže, kurzy, semináře, soutěže, festivaly apod.
Galerie{gallery}nekultura07/divadlo/kylian{/gallery}
Ocenění:
mj.Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l´Ordre "Pour les arts et lettres" (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza a Danza (Milán), Cena A.Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburg International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestiční Ceny V.Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. 18.6.2008 převzal v Benátkách Zlatého lva za celoživotní dílo.
Dílo: (mj.; chronologicky)
Kvartet adagio (hudba: B.Bartók; 1967); Paradox (1970); Kommen und gehen (1970); Viewers (1973); Stoolgame (1974); La cathédrale engloutie (1974); Return to the strange land (1974); Sinfonietta (1978); Symphony of Psalms (I. Stravinskij, 1978); Forgotten Land (B.Britten; 1980); Overgrown Path (L.Janáček); Fieldmass (B.Martinů); Svadebka (I.Stravinskij); Stamping Ground (1983; C.Chavez); Dreamtime (T.Takemitsu); L´enfant et les sortiléges (M.Ravel; 1984); No more play (A.Webern; 1988); Petite Mort (W.A.Mozart); Falling Angels (S.Reich; 1989); Sweet Dreams (A.Webern; 1990); Sarabande (J.S.Bach); Silent Cries (1986); As if never been (1992); No sleep till dawn of day (1992); Whereabouts unknown (1993); Tiger lily, Double You (1994); Bella Figura (1995); Arcimboldo (1995); Tears of Laughter (1996); Wings of Wax (1997); Ariadne (1997); A way A lone (1998);Stepping Stones (1998); Indigo Rose (1998); One of a kind (1998); Half Past (1999); Dous Mensonges (1999); Click- Pause- Silence (2000); Birth-day (2001); Claude Pascal (2002); When Time Takes (2002); For Too Close (2003); Last Touch (2003); Toss of a dice (2005); Sleepless (2005); Chapeau (2005); 27´52´´(2005); CAR-MEN (film, režie B. P.Conen; 2006); Tar and Feathers (2006); Gods and Dogs (2008)
Napsat komentář