Nejen léčivými prameny se mohou v těchto dnech oblažit lázeňští
hosté v Poděbradech. V tamějším Divadle Na Kovárně se koná do neděle
divadelní festival FEMAD 2015. Na jeho programu byste hledali jména
kamenných scén a hereckých hvězd marně. Vystupují totiž soubory známé
zejména mezi českými ochotníky, kteří se starají o divadelní tradici
už desítky let a historicky vzato po několik staletí. K inscenaci si
vybrali kusy současné i tradiční, jako Naši furianti. Představí pestrou
škálu inscenací odrážejících nejnovější trendy v české
činohře.
Jelikož je program k dispozici v aktuální podobě na internetu, není
třeba se příliš rozepisovat. Jako v minulých letech platí pravidlo, že
vyberete-li kterékoliv představení, nemůžete se spálit. Stačí jednoduše
přijít a koupit si vstupenky na místě. Nějaké to místečko se
vždycky najde.
Publikum tvoří z většiny seminaristé různých věkových kategorií,
kteří mají FEMAD jako každoroční léčebnou kúru. Nedílnou součástí
divadelního festivalu jsou početně omezené divadelní kluby a všem
otevřená diskuze v kruhu, kam můžete posléze zavítat i vy. Jestliže
vaše srdce také plane pro divadlo, bude se pro vás jednat o velmi
intenzivní zážitek, který se na ostatních divadelních festivalech a
přehlídkách příliš často nepěstuje a do kamenných divadel si zatím
cestu nenašlo. Alespoň ne poděbradskou formou. Železným pravidlem je
řečnický výstup hodného a zlého muže. Každý má za úkol snést
k inscenaci co nejvíce kladů nebo záporů. Následuje rozbor inscenace podle
jejích složek – například hudba, scéna, dramaturgie, režie či
herectví. Podle toho, co z toho dominovalo nebo kolem čeho se rozhoří
největší debata. Ta je už vedena nikoli v zájmu boje černých proti
bílým, ale naopak v duchu na divadelní rozbor až nezvykle odlehčeném a
kolikrát i zábavném. A také proto je tahle poděbradská léčba tak
oblíbená. Pravidelně zaznívají hlasy obyčejných diváků, divadelním
teoretizováním nepolíbených, aby divadelníkům jen složili poklonu, na
cosi se pozeptali nebo sami vyjádřili názor, co považují za důležité a
v čem jim navštívené představení přišlo zajímavé. Možná i proto
divadelní teorií protřelí odborníci bývají srozumitelní a jdou k jádru
sdělení.
V německy mluvících zemích je debata s tvůrci po skončení
představení běžná věc a považuje se tam za nedílnou část tvůrčího
procesu. Doufám, že se tato poděbradská společně s dalšími vlaštovkami
ujme jako součást divadelní praxe. Divadlo jako jedna z mála živých forem
umění může k divákovi promlouvat přímo, a dokonce s ním vést
i dialog. O to příznačnější, že se tak děje v Poděbradech –
lázních zasvěcených léčbě srdce, neboť divadlo je pro jeho milovníky
srdeční záležitostí.
Napsat komentář