Procítěnost, síla a obrovská láska k poezii. Tím vším vás dostane
recitace českého divadelníka, recitátora, publicisty a pedagoga Mirka
Kováříka, který už dnes, v pondělí 17. února, bude za hudebního
doprovodu dua Jiří Petrl a Václav Prejzek v klubu Rybanaruby recitovat
bluesovou poezii z posledního tvůrčího období Josefa Kainara. O měsíc
později, tedy 17. března, Kovářík přednese verše Václava Hraběte.
Kdo zažil přednes Miroslava Kováříka, výrazné osobnosti českého
divadla, jistě ví, jak dokáže básně dramaticky oživit. Nejde jen
o pouhé recitování zpaměti několika básnických slok, ale o velmi
emotivní vcítění se do poezie. „Na jeviště nemůžu přijít já, ale
jako Jiří Orten, Jan Zahradníček nebo Allen Ginsberg. Já jsem jen
v zastoupení,“ řekl v jednom rozhovoru pro Českou televizi Kovářík,
který jako jeden z prvních na českém jevišti představil díla beatnické
generace. Literární odborníci dokonce tvrdí, že bez jeho zanícenosti by
beatnici u nás neměli tak velký ohlas. On sám skromně namítá, že
proslulost beatnických autorů u nás tkví především v dobrém překladu
Jana Zábrany. Kromě toho jejich tabuizovaná témata nám byla za totality
velmi blízká. Kerouacova povídková kniha Říjen v železniční zemi
Kováříka naprosto strhla obzvláště v době, kdy jako učitel působila na
Mostecku, kde tu „svou“ železniční zemi našel.
Mostecko bylo pro něj srdeční záležitostí a v roce
1962 v Litvínově založil Docela malé divadlo Litvínov, kde během sedmi
let představil přes dvacet premiér. Začal francouzkou lidovou poezií,
pokračoval americkými básněmi a skončil u českých veršů. Byl to on,
kdo odkryl talent Václava Hraběte. Když se mu do rukou dostaly jeho texty,
byl nadšený, jak se Hrabětova tvorba výrazně liší od ostatní poezie.
Nikdy mu to ale nestačil říct, protože Hrabě zemřel v pouhých
24 letech, podle oficiálních záznamů nešťastnou náhodou na otravu
plynem. „S Hrabětem jsem mluvil poprvé ve Viole, kde dělal osvětlovače.
První slova, která jsem mu řekl, byla, že si může vzít na ten večer
volno, protože jsme si z Litvínova přivezli osvětlovače, ale byla to
vlastně i slova poslední,“ vzpomínal na jednoho z nejlepších českých
básníků Miroslav Kovářík.
„Mládí má v sobě nestylizovanou přímočarost. Je ochotno více
naslouchat a okouzluje mě, že jim ten svůj svět mohu nabídnout jako jednu
z možností, jak se vyrovnat s dobou a s tím, co v člověku je,“
vysvětluje Kovářík.
Rozpoznávat talenty se snaží Kovářík celý život. V roce
1976 založil pro mladé básníky rozhlasový
pořad Zelené peří, kde objevuje literární talenty do třiceti let.
Mladými lidmi se Kovářík obklopuje rád. „Mládí má v sobě
nestylizovanou přímočarost. Je ochotno více naslouchat a okouzluje mě, že
jim ten svůj svět mohu nabídnout jako jednu z možností, jak se vyrovnat
s dobou a s tím, co v člověku je,“ vysvětluje Kovářík.
Mezi jeho největší oblíbené talenty patří Josef
Kainar a Václav Hrabě, které recituje dodnes. Tvorba Josefa Kainara
(1917–1971) je velmi obšírná. Jeho nejznámějším dílem se stala díky
zhudebnění Vladimírem Mišíkem báseň Stříhali dohola malého chlapečka.
Kovářík si na dnešek připravil Kainarovu pozdější poezii, ve které se
zračí pravda o současném člověku a ve které dozrál jeho cit
pro blues.
Básník Václav Hrabě (1940–1965) během svého
krátkého života stihl napsat takové dílo plné blues a beatnického ducha,
že se stal legendou. Verše Václava Hraběte rok po jeho smrti představil
v pražské Viole právě Kovářík. Některé jeho básně zhudebnil
Vladimír Mišík.
Kde: Klub Rybanaruby, Mánesova 1645/87, Praha 2
Kdy: Mirek Kovářík – Josef Kainar – 17. 2. 2014
pondělí, 20:00–22:00 hodin
Mirek Kovářík – Václav Hrabě – 17. 3. 2014 pondělí,
20:00–22:00 hodin
Napsat komentář