Poděbrady druhý zářijový víkend ožily každoroční divadelní
přehlídkou FEMAD, na niž jsme vás zvali a referovali o jejím začátku.
Víkendový program připravil divákům hned na sobotní dopoledne Shafferova
Amadea. I přes rozespalé reakce publika aktéři nastoupili s plným
nasazením a z nedělního slavnostního zakončení si zasloužené ceny za
herecké výkony odnesli dva amatérští herci i režisér Jaroslav Kodeš.
Neprohloupili však ani ti, kteří se vydali na psychologickou dramatickou
novinku Blackbird nebo večer polechtali své nervy a bránici u anglického
rádoby hororu Žena v černém, případně si vychutnali i lehčí žánr
v podobě situační komedie Dovolená po česku.
Dopolední Amadeus v podání Rádobydivadla Klapý zaujal diváky svou
režijní a scénografickou lehkostí, s níž se snadno měnily kulisy
jednotlivých scén nebo jen změnou světel přecházela jedna scéna
v druhou. Zároveň se režiséru Jaroslavu Kodešovi podařilo obsadit
jednotlivé role zdatnými herci, jejichž projev přesně souzněl s rolí.
Například František Zborník do role císaře Josefa II. vklouzl na poslední
chvíli tak ladně, až nebylo vůbec patrné, že se jedná o záskok.
Výborné herecké výkony podávali všichni protagonisté i protagonistky.
Kostýmní složka byla efektní a přitom svou propracovaností hercům nijak
nepřekážela. Výběr klasické hudby dokresloval dobovou atmosféru, která
by snad sváděla k zdání, že je Shafferův Amadeus pouhou historickou hrou.
Oproti tomu dramaturgické škrty volily vyznění celého dramatu jako odrazu
současného ctižádostivého světa. Také proto v divácích téma tolik
rezonovalo a Rádobydivadlo Klapý si z přehlídky kromě nadšených ovací
odnášelo i několik ocenění.
Běžný divák po skončení poděbradských představení zamíří do
svého každodenního života nebo pauzy využije například k procházce
lázeňskou kolonádou, zatímco divadelní klokotání pokračuje
přetahováním se o názory ve festivalových diskuzních klubech. Dvou až
tříhodinová pauza v programu se tedy dá strávit nekonečným čekáním na
další představení, příjemným obědem či kávou o páté nebo pří
v divadelním klubu a následnou besedou v kruhu. Zdali se mezitím stihli
i občerstvit, se divadelníků nikdo neptá. Každopádně tuto šanci měli
v podobě snídaně, oběda a večeře v ceně pobytu a vstupného do divadla,
a to za dotovanou cenu 800 Kč nikoli za den, ale za celé čtyři dny konání
festivalu. Nabídka více jak královská, kterou by i Jiřík mohl
závidět.
Odpolední Blackbird v provedení pražského Divadla (bez záruky) mrazil
pedofilní tematikou naléhavě připomínající internetovou přítomnost, kdy
svět dětí nejen kvůli Facebooku dospívá až příliš rychle. V kontextu
dlouhodobých debat o přínosu a podobě činohry pražského Národního
divadla je zajímavé, že právě tato nedávná novinka na jeho repertoáru
zaujala nejen členy Divadla (bez záruky), ale objevila se mezi nastudovanými
hrami českotřebovského Triaria. Podobně lze stopovat i cestu většiny
titulů letošního FEMADu až na prkna profesionálních divadel.
Brněnský Amadis zpřítomnil během sobotního večera příběh dávného
prokletí pošmourné anglické vesnice. Žánr klasického hororu podali
s jistou dávkou úsměvného humoru, s nímž vybuchovaly v publiku mírné
i bouřlivé salvy smíchu. Oba protagonisty si publikum rychle zamilovalo a
jistě někteří využili příležitosti s nimi po představení popít
v divadelním baru. Už jen proto, aby se neřeklo, že Moravané nejsou
v Poděbradech vítáni. Propojením scénografie s projekcemi a dalšími
jevištními efekty se do velké míry odlišili od inscenací ostatních
souborů. Občasné technologické zádrhele přispěly k umocnění komické
stránky a z jinak nudného hororového příběhu, který by snad ani
neděsil, se stala velmi napínavá podívaná.
Celou přehlídku uzavřela o nedělním dopoledni inscenace Dovolená po
česku od DS Kroměříž. Svižná konverzační komedie sice většinu publika
nezaujala samotným obsahem a asi ani vcelku banální zápletkou, v níž se
odhaluje nevěra, nefungující manželství, což graduje do absurdních
hádek, ale nasazením a hravostí protagonistů, s nimiž dokázali publikum
bavit. Intelektuální část publika však nadchnout nedokázali a
v divadelních klubech to vcelku vřelo. Ale těžko hledat myšlenkovou
hloubku v žánru, kterému ani nepřísluší. Na otázku, jak by
několikadenní plavba lodí s partnerkou či partnerem a s dalším párem
dopadla v jeho provedení, si musí odpovědět každý sám.
Se závěrem poděbradského FEMADu přišlo i slavnostní zakončení,
divácké hlasování o nejlepší inscenace a herecké výkony. Ne náhodou si
většinu ocenění odnesl Amadeus Rádobydivadla Klapý, který byl oceněn
diváky, divadelními kluby za režii, novinářskou porotou za inspirativní
záskok Františka Zborníka v roli císaře a nejlepší herecký výkon Víta
Šťastného v roli Amadea. Nejlepší inscenací byl zvolen taktéž Amadues.
Uloupnout vavříny poděbradské slávy se podařilo ještě Veronice
Stasiowské z představení Kočka na kolejích, a to i přes to, že pro ni
její herecký kolega a režisér inscenace Josef Jan Kopecký nemohl kvůli
střetu zájmů hlasovat. S úplným závěrem letošního ročníku FEMADu
v hlavách těch, kteří navštívili všechna představení, vytanula
myšlenka, co budou další dny bez divadla dělat. Návrat do všedních dnů
nebyl po takové dávce kreativity lehký.
Napsat komentář