Chcípáci aneb Buchty, loutky a film

Dnešní článek se vznáší někde mezi rubrikami Divadlo a Film a odmítá do některé z nich zapadnout. Bude o divadelnících, co udělali film. Bude o filmu, ve kterém hrají loutky na šňůrkách. Bude o filmu Chcípáci a o letošní sezoně divadla Buchty a loutky.

Tato neuchopitelnost je i jakýmsi jejich programem, který se projevuje i v jejich divadelních projektech. „Buchty a loutky mají jasnou dramaturgickou koncepci. […] Tou koncepcí a záměrem je čistá nekoncepčnost a otevřenost,“ jak se můžeme dočíst v propagačních materiálech této divadelní skupiny. Tato „otevřenost“ se ostatně projevuje i ve zde recenzované inscenaci Artuš, kde se prolíná vše od hravé parodie až k ponuré mystice, tak jak se to právě inscenátorům hodí. A Chcípáci pokračují v nejlepší tradici tohoto divadla.

Jedním z jasných rozpoznávacích znamení Buchet a loutek je stylová různost použitých loutek. To podtrhuje, spolu s přítomností provázkových vodičů v záběru, specifickou antiiluzivnost tradičních marionet. Díky tomu se do filmu dostávají čistě divadelní postupy, což zvláštně doplňuje jinak výsostně filmovou strukturu díla (např. rychlé střihy, střídání detailů a celků). Výsledkem je jakýsi epický film, ve kterém je sice možné vžít se do poněkud surreálných osudů jednotlivých postav, ale přitom je nemožné zapomenout, že jde o umělý svět. Nedá se ovšem říct, že by filmu chyběla jednotná výtvarná stylizace (Bára Čechová). Ta se projevuje hlavně na prostředí, ve kterém se jednotlivé scény odehrávají. Těmi jsou v „exteriérech“ postindustriální město s tmavými věžáky a v interiérech hlavně různé potemnělé pokoje nemocnice, kde se odehrává valná část příběhu.

Náplň fabule je plně v souladu s oním tematickým a stylovým míšením. Vše rámují výstupy na provázcích vedeného kuřete, které plní funkci vypravěče pohádkově inspirovaného příběhu o ambivalenci člověka, tedy o dobrém a zlém dvojčeti. Tím je právě onen Doktor, který má klíče od nebe, a Zlý bratr, který se snaží získat klíč od pekla i klíč bratrův, který by mu zajistil vládu nad světem. Další vývoj zápletky je značně nekonvenční a postmoderně se pohybuje všude mezi sci-fi parodií, seriálem Pohotovost a mystériem. Tato libovůle v sobě ovšem vždy obsahuje otázku, zda jde o záměr, nebo o scénáristickou neschopnost.

Prorůstání filmu a divadla bude soubor Buchet a loutek zaměstnávat ještě jiným způsobem, a to projektem Automat. Ten sestává z jakési desky, v níž proříznutý otvor slouží jako prostor pro loutky, které dokáží zahrát esenci jakéhokoliv filmu, na který si přihlížející této produkci vzpomene. To dává hercům možnost vytvořit rychlý a účinný gag, což je ostatně jedna z hlavních deviz tohoto souboru.

{youtube}YSL0SZJ4fAU{/youtube}Pokud jste fandy tohoto divadla, je pro vás film Chcípáci jasnou volbou. Pokud máte rádi ucelený příběh a esteticky libé či líbivé filmy, radši si vyberte něco jiného. Ale jestli toto divadlo neznáte a máte slabost pro absurdní humor a objevování neprobádaných možností loutek, určitě byste to měli zkusit.

.:Recenze inscenace Artuš aneb Mystika, vodníci a svatý grál:.