V Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně probíhá výstava
tematizující autorskou i anonymní tvorbu slovutného designérského kolosu
Thonet-Mundus. V rámci výstavy bylo uspořádáno Mezinárodní symposium
Thonet-Mundus a my další, během něhož přednesli své příspěvky
například Luc Snoeckx, Heimo Keindl a Jiří Uhlíř. Právě ten stál
v roce 2001 coby hlavní kurátor za konceptem výstavy Thonet: Porýní –
Vídeň – Morava, pořádané Muzeem umění v Olomouci, nyní ve
spolupráci s Martinou Strakovou vypracoval brněnskou variaci tématu.
Technologie ohýbání nábytku, jak ji kolem roku 1819 definoval její
vynálezce Michael Thonet, se do dnešních dní příliš nezměnila. V roce
1819 založil Thonet v Boppardu nad Rýnem první továrnu a pro ohyb
používal nejdříve dýhu, později klasické dřevo. V roce 1843 se
přestěhoval do Vídně, odkud se dostal k zakázce výroby židlí pro
pražský Lichtenštejnský palác a Pražský hrad. Ve Vídni se také objevil
dnes notoricky známý model židle č. 4, připravený původně pro
vídeňskou kavárnu Daun. V roce 1856 otevírá Thonet první továrnu
v Českých zemích v Koryčanech, později roku 1861 v Bystřici pod
Hostýnem a o dvanáct let později zakládá továrnu také ve Vsetíně.
Výstava byla kurátory rozdělena do pěti sekcí, každá tematizuje jiný
aspekt tvorby Thonet-Mundus. A jako Alejandro Jodorowski zamýšlel zpracovat
vizuální otázky zfilmování Herbertovy Duny ve spolupráci s různými
umělci (Giger, Dalí), rozlišil kurátorský tým jednotlivé sekce také
barevně. V první místnosti, vyvedené v žluto-zelené, se seznámíme
s typy nábytku vyráběnými firmou Gebrüder-Thonet (založenou roku 1849 ve
Vídni Thonetovými syny), například s křeslem č. 1492, které se
vyrábělo v letech 1905–1915. Návštěvník je ve stručnosti a přehlednou
formou stručné biografie seznámen s prvními 
designéry, Adolfem Loosem (1870–1933),
Gustavem Siegelem (1880–1968) a významným českým architektem Janem
Kotěrou (1870–1923). Zajímavostí je exponát židle č. 255 podle návrhu
Adolfa Loose či návrhy Otty Prutschera (židle č. 566).
Následující místnost pojednává o nástupu dekorativizmu ve střední
Evropě kolem roku 1910. V té době se objevují ideály art deca, v jehož
duchu byl například roku 1928 vystavěn Chrysler Building v New Yorku. Skici
a artefakty v místnosti pak zastupují návrhářskou tvorbu Otty Prutschera
(1880–1949), syna rakouského stolaře Johanna 
Prutschera. Bledě modrá třetí místnost
provede návštěvníka pracemi mnohých návrhářů firmy Thonet-Mundus.
Další sál broskvové barvy představuje ilustrativní faksimile a originály
katalogů a faktur, robustní sedací nábytek a neautorskou produkci levných
vzorů ve dvacátých letech. V poslední místnosti zeleného odstínu se
návštěvník setká s netradiční produkcí Thonet-Mundus. Mezi hlavní
zajímavosti této produkce patří rozkládací stůl (kolem r. 1930) a
Thonetův Auto-camping stan.
Thonet-Mundus se, sloučením řady významných nábytkářských továren,
vrátil roku 1946 k názvu firmy Thonet, od roku 1953 Ton, se sídlem
v Bystřici pod Hostýnem. Dnes je Ton významným evropským centrem výroby
nábytku z ohýbaného dřeva. A tak to má být.
Thonet-Mundus a ti další. Ohýbaný nábytek v 1. polovině
20. století, 11. 2. 2010 – 23. 5. 2010; kurátoři: Martina Straková,
Jiří Uhlíř
