Americká alternativa na náš První máj, Sv. Valentýn, který pomalu
český den lásky zadupává hluboko pod zem, je vlastně skvělá
příležitost někomu udělat radost a vyjádřit tak svoji lásku. Jasně,
spousta lidí řve, že si tím jen obchody mastí kapsu, ale jak říkal Jiří
Kodet v Pelíškách „stejně největší radost udělá člověku dárek,
kterej pro něj stvořil ten druhý z lásky“. Přítelkyně Michaela
Angelakose, frontmana Passion Pit, by mohla povídat. EP Chunk of Change,
původně vytvořeno jen s těmito zamilovanými úmysly, se okamžitě stalo
objevem.
Passion Pit: Chunk of Change EP
Nejdříve bylo prohnáno několika blogy, později se některé songy
dostaly i do různých televizních spotů a díky tomuto počinu byli Passion Pit lidmi z BBC
zařazeni mezi 10 nejnadějnějších kapel pro rok 2009. A to, že skončili
předposlední, vůbec nic neznamená. Stačí se zeptat historie. Když
v polovině osmdesátých let vystupovali Happy Mondays na kontestu „Battle
Of Bands“, skončili poslední. Z Happy Mondays se pak stala jedna
z nejzásadnějších kapel. Hovořit s takovýmto respektem o Passion Pit je
však možná předčasné, nicméně si myslím, že do roku 2009 promluví
s mnohem větší razancí než kapely, které se umístily před nimi.
V roce 2008 byli magazínem Phoenix označeni za nejlepší novou kapelu.
Tato bostonská pětice se upsala Frenchkiss Records, kde vydávají například
The Hold Steady nebo Les Savy Fav, a na 18. květen přichystala debut
Manners, na kterém se z tohoto vynikajícího EP nakonec objeví
pouze singl Sleepyhead. Což jednak svědčí o velké odvaze/sebevědomí a
také o faktu, že Passion Pit mají pořádně rozvinutý
songwriting/storytelling. Vzpomeňte třeba na EP Wizard of Ahhhs od Black Kids,
kteří jej na svůj debut importovali celé. Vyznáním lásky je Chunk of
Change provoněno od prvních tónů. Ale nic, nad čím by mělo být
alternativcům trapně. Tohle EP mi připomíná film „Nauka o snech“ od
Michela Gondryho. Zamilovaný, mile a hravě provedený. Ve své podstatě
minimalistický přístup, který se ve finále mění na emočně
bohatý jam.
Stroze čistá
elektronická matematika, kterou tahle parta povyšuje na hřejivě domácí
prožitek, ke kterému se člověk musí vracet už jen
z principu.
Passion Pit užívají elektroniku, která není nikterak agresivní a je
dělaná tak, aby se dala zahrát celou kapelou při koncertech. Mnohdy
uslyšíme sample tleskání, což mi evokuje malé dítě, které si tleská,
když má z něčeho radost. Jo, přesně tak to zní. Nejkratší song má
čtyři a půl minuty, ale na nášivky „nuda“ tady není čas ani prostor.
Angelakosův hlas je tak akorát ujetý, tak akorát naléhavý, a tak akorát
upřímný. Jejich hudbu připomíná i booklet jejich EP, na kterém je vidět
jakási struktura krystalů. Stroze čistá elektronická matematika, kterou
tahle parta povyšuje na hřejivě domácí prožitek, ke kterému se člověk
musí vracet už jen z principu.
Těžko říct, která z šesti písní je ta nejlepší, singlem by mohla
být každá. Na internetu je k vidění záznam z nahrávání alba. Mají
tam pozvaný cca 20členný dětský sbor. Možná trochu kýčovité, ale jak
Chunk of Change ukazuje, Passion Pit umí s tímto pojmem i jeho podstatou
pracovat. Jejich písně mají ten správný šmrnc, aniž by museli mluvit
sprostě. Mám-li z tohoto textu vyvodit nějaké důsledky, tak snad jen to,
že květen bude lásky čas, a tentokrát i díky americké produkci –
nevídané.
Passion Pit – Sleepyhead
{youtube}5bfseWNmlds{/youtube}
Napsat komentář