Dynamičtí Fast Food Orchestra v říjnu nabídli fanouškům
prostřednictvím již neexistujicího časopisu Filter a svých webových
stránek nové album Utsuki. Drží se na něm osvědčených postupů, které
ale obohacují o netradiční prvky a vlivy. Album je energické, nabité
silnými melodiemi, zkrátka: Cage is open, now you can fly – jak se
zpívá v jedné z písní.
14 skladeb/ 47 min. (Megalith Records)
Nové album kapely Fast Food
Orchestra s názvem Utsuki (Megalith Records) je svobodomyslná,
energetická bomba podobná předchozí Urban Menu. Přináší ale zajímavé
posuny. Populární ansámbl pohybující se v kategorii ska – byť
s rozličnými příměsmi světové hudby – se tady ještě víc otevírá
jiným vlivům. Některé pecky jsou regulérní taneční hudbou – třeba
úvodní dupárny „Baby“ a gangsterská „The King of the Corner“, které
by určitě dokázaly rozvášnit kdejakou taneční party bez ohledu na
hudební vyznání jejích účastníků. 
Jiné obohacuje latinskoamerický vliv. Možná jde o odezvu brazilského
turné FFO, ale to bych spekuloval, protože podobné příměsi se objevily už
na albu Urban Menu. Tentokrát muziku příležitostně koření portugalština
v textech a další novinkou je japonská inspirace v názvu alba,
v postavách některých „protagonistů“ písní i na obalu, vyzdobeném
postavičkami jak z manga komiksu.
Ctitel FFO, který
sleduje jejich tvorbu soustavně, si Utsuki určitě užije.
I tady jsou bohaté, optimismem prosycené hudební plochy, kde se razantně
prosazují dechy (např. „Abracadabra“), které podpoří nervní klávesy a
kytara nekompromisně švihající rytmus. Celkově dobře namíchaná směsice
ska, dancehallu, hip hopu, rocksteady… Takže klasický „masakr“ FFO je
tady a tyhle skladby v klubech a na letních festivalech jistě vyvolají
patřičné vlnění v duších i v tělesných schránkách. Pro Fast Food Orchestra
charakteristický trojhlas tří hlavních vokalistů (Fido, Dr. Kary, Suša)
zůstává hlavní značkou ansámblu, jenom je naléhavější, ostřejší.
Méně toastingu a víc normálního zpěvu. A navíc, žádný Fido, dr. Kary
atd. se na přebalu alba neobjeví, protože ten je zničehonic uvádí pod
jejich občanskými jmény.
Viděl bych to jako další příznak
otevírání se, vymaňování se z hudební škatulky, která asi sloužila
spíš k tomu, aby se jejich styl dal vůbec nějak pojmenovat. Cage is
open, now you can fly, jak napůl vesele, napůl ironicky zpívají v
„Oleoleola“, jedné z písniček o vztahových průšvizích.
FFO vyšli posluchačům vstříc ještě jinak, protože album se objevilo
jako říjnová příloha časopisu Filter a teď je k mání k volnému
stažení na stránkách kapely. Další příznak vývoje vidím v textech,
kdy v písničce „Streets of São Paulo“ kapela popisuje opravdovou
životní mizérii brazilských chudáků. Slogan no revolution will satisfy
their hunger, míří hodně daleko od zjednodušujícího protestu
„proti systému“.
Napsat komentář