„Tak jako Gottwald, tak i tento most zkrátí lidem, kteří přijdou
v úvahu, cestu na Pankrác,“ začalo se vtipkovat po uvedení do provozu.
Letos tento most oslavil 35. výročí od svého otevření. Jedná se o jeden
z nejzatíženějších mostů v České republice, v jehož vnitřní
části jezdí metro.
První myšlenka spojení Pankráce a Karlova vznikla již na konci
19. století. O dvacet let později byly vypsány soutěže na návrhy
mostu – první v roce 1926, druhá v roce 1933 a třetí v roce
1953. Ale až později byl vybrán koncept stavby a stavební práce byly
zahájeny v roce 1967.
Nuselský most byl stavěn podle koncepce Ing. Jana Vítka, ing. Miroslava
Sůry a Ing. arch. Roberta Bucháčka. Jedná se o konstrukci z předpjatého
betonu skládající se z pěti polí. Závěrečnou dokumentaci k návrhu
vypracovali Ing. Svatopluk Kobr, Ing. Vojtěch Michálek a arch. Stanislav
Hubička.
Předpjatý beton je materiál využívaný právě pro stavbu mostů. Do
jednotlivých dílů je použita kvalitnější ocelová výztuž
i kvalitnější beton, který je upraven vibrací. Ocelová výztuž se
předem napne na masivní rám konstrukce a uloží se do příslušného
konstrukčního dílu. U běžného železobetonového dílu, u něhož není
výztuž předem napnuta, může být ještě nějakou dobu natahována, nežli
bude překonána její mez pevnosti a betonový dílec se pak může deformovat,
případně prohnout.
Nuselský most se svou
železobetonovou rámovou konstrukcí má čtyři pilíře a opěry na Pankráci
a na Karlově. Měří 485 metrů na délku, jeho šířka dosahuje 26,7 metru
a nachází se ve výšce 43 metrů nad zemí. Most má dvě úrovně. Horní
slouží automobilové dopravě, spodní využívají soupravy metra.
Čtyřproudová vozovka zabírá šířku 21 m. Osvětlovací soustava čítá
294 svítidel a byla umístěna uprostřed mostu. Uvnitř, kde projíždí
vlaky metra, je další konstrukce s ocelovým roštem, který vyrovnává
tlaky projíždějících souprav. Most je jednou z největších staveb
z předpjatého betonu v celé republice. Využito na něj bylo 20 000 metrů
krychlových betonu.
Důkladná zátěžová zkouška Nuselského mostu se konala v listopadu
roku 1970. Provádělo ji 66 tanků, které vjely na most. Zátěžový test
byl nutný pro uvedení mostu do silničního provozu. Most byl pro veřejnost
otevřen na výročí Vítězného února 22. 2. 1973 a byl nazván mostem
Klementa Gottwalda. Současně byla zprovozněna i severojižní magistrála.
V roce 1974 se pak konala druhá zatěžkávací zkouška a dynamické
zatěžovací zkoušky kvůli provozu metra. Původně se totiž plánovalo, že
mostem budou projíždět tramvaje. Jejich hmotnost je však nesrovnatelně
nižší než souprav metra.
Od uvedení mostu do provozu do roku 2000 zde podle statistik spáchalo
sebevraždu 300 lidí. Získal přezdívku „most sebevrahů“. Již v roce
1997 město investovalo do zvýšení zábradlí. Proběhla výměna chodníků
a říms v takové kvalitě, aby také zajistila dlouhodobou životnost proti
vandalům a agresivním účinkům silničního provozu na mostě. Zvýšení
zábradlí však nebylo nic platné. V roce 2006 se zde pokoušelo
předčasně ukončit život 62 lidí a třem z nich se to podařilo. Aby byla
pro sebevrahy možnost skoku z mostu ztížena, rozhodlo se vedení Prahy, že
nechá upravit zábradlí. Jeho hladký povrch a zahnutý vršek téměř
nedovolují na něj do výšky 2,7 metru vyšplhat.
Most nesl název Klementa Gottwalda až do ledna 1990. Tehdy byl oficiálně
přejmenován na Nuselský most. Poctu autorům stavby přineslo významné
ocenění Stavba století, které Nuselský most získal v kategorii
dopravních staveb v roce 2000. Ocenění most získal právem, neboť je
jednou z hlavních tepen pražské automobilové dopravy. Denně přes něj
přejede více než 150 000 aut, kolony zde stojí od rána do večera. Také
bez cesty metrem v jeho útrobách bychom se ráno do práce tak rychle
nedostali. Do budoucna se však počítá s rozsáhlou rekonstrukcí. Uvidíme,
jak se nám bude bez něj po několik let žít.
