Špilberk je jedno ze čtyř míst, kde se zastavilo dílo proslulého
skláře na cestě po České a Slovenské republice. Výstav obrazů, grafiky a
videoprojekcí jsou všude spousty. Zato se sklem, navíc skvěle zpracovaným,
se jen tak nesetkáte. Už proto se vyplatí vyšlapat kopec k hradu.
Ján Zóričák (*1944) je jedním
z největších žijících sklářských umělců. Bývá označován za
československého, protože ač původem Slovák, veškeré vzdělání získal
v Čechách. Rozhodující pro celou jeho tvorbu bylo především setkání se
Stanislavem Libenským na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
v šedesátých letech. V současnosti žije a tvoří ve Francii a
Švýcarsku. Za přínos pro francouzskou kulturu byl v roce 1987 jmenován
Rytířem Řádu umění a literatury.
Zóričák se věnuje především technice taveného a broušeného skla.
U znovuobjevení prastaré metody tavené skleněné plastiky (doložená již
cca 400 let př. Kr. u Egypťanů, Féničanů a Peršanů) stály osobnosti
působící na železnobrodské Střední odborné škole sklářské: Jaroslav
Brichta, jeho dcera Jaroslava Brichtová a především Jan Černý, který se
vývojem techniky v padesátých letech intenzivně zabýval.
Výstava je umístěna v prvním
patře východního křídla hradu Špilberk, v hradní kapli. V první
části jsou soustředěny výhradně plastiky ostře řezaných geometrických
tvarů. Zoričáka zjevně přitahuje ztvárnění představ o vesmíru. Díla
nesou názvy Posel z vesmíru, Intergalaktický prostor, Nebeský květ,
Asteroidy, Nebeská zahrada apod. K tématům se vrací a opakovaně je
zpracovává.
V další části, jakési předsíňce hlavní lodi kaple, jsou
instalovány větší objekty. Možná nejpozoruhodnější kousek celé
výstavy najdete právě zde. Jde o plastiku ženského aktu, která je
nápaditě zespodu nasvícena, takže světlo prýští jakoby z klína dámy.
Ne náhodou se fotografie tohoto díla ocitla i na plakátech a letácích.
Konečně v hlavní lodi, stejně jako v předsíňce, jsou umístěna
větší a převážně zobrazivá díla. Pozornost je zaměřena na další
téma jeho tvorby, a tím je Tajemství života. Jednou je pojato jako velká
kompozice – instalace spermií, kondomů, prsou a dalších, blíže
neurčitelných předmětů. Podruhé je toto téma zpracováno méně
doslovně: u zadní stěny jsou postaveny tři plastiky stejného názvu.
Uprostřed „trůní“ trojboký čtyřstěn, v němž je namalována Panna
Maria s dítětem, po levé straně stojí kvádr s rytou a malovanou postavou
muže zarostlou bambusy (připomínající Michelangelova Davida) a po pravé
straně obdobný hranol s malovanou a rytou kresbou Botticelliho Venuše.
Setkávají se tu tak dvě koncepce zrození: duchovní (duševní) a hmotné,
explicitně vyjádřené právě oněmi spermiemi.
V hlavní lodi kaple se exponátům
nedostává tolik prostoru, kolik by zasluhovaly, a to především s ohledem
na bezpečnost. Při větším počtu návštěvníků by mohlo dojít
k poškození exponátů.
Zoričák objekty různě navrtává i dodatečné barví, což spolu
s vlastnostmi skla vytváří zajímavé zrcadlové a optické efekty. Na
objekty se vyplatí podívat ze všech možných stran a úhlů, některé
skýtají doslova nečekaná překvapení.
Pro výstavu byl vybrán takřka ideální prostor. Atmosféra kaple
výtečně souzní s charakterem vystavovaných děl a podtrhuje jejich
kontemplativní ráz. Nezbývá než výstavu doporučit.
Ján Zoričák (Yan Zoritchak) – Sklo
Muzeum města Brna — hrad Špilberk, Brno
Doba konání: 5. 3. – 19. 4. 2009
Otevřeno: St – Ne 10 – 17 hodin
