Poslední květnové novinky vám představí nejznámější současnou
inuitskou umělkyni Tanyu Tagaq pocházející ze země Nunavut (Náš domov)
v Kanadě. Se svým originálním a futuristickým pojetím hrdelního zpěvu
za doprovodu elektroniky a cella se stala největším překvapením
předloňských festivalů Respect a Colors of Ostrava. Koncem května můžete
v Akropoli přivítat další dámu, rumunskou zpěvačku Oana Cătălina
Chiţu, která v rámci Respect festivalu zazpívá rumunské tango tak, jak ho
ještě neznáte.
Tanya Tagaq (Kanada)
18. 5. 2010, 19.30, Palác Akropolis
Tanya Tagaq spolupracovala mj. s Bjork (album a turné
Medulla), Kronos Quartetem, Sainkho Namtchylak a skotskými Shooglenifty. Na
jejím posledním albu BLOOD hostují Mike Patton a kanadský
rapper Buck 65.
Tanya Tagaq předvádí zcela nový druh vokální magie, její hlas proniká
na samou dřeň lidských emocí. Pochází z etnika kanadských
Inuitů-Eskymáků a navazuje na zpěvy, jimiž si kdysi ženy krátily dlouhé
polární noci. V extrémních podmínkách polárních krajů Kanady vzniká
extrémní hudba a zpěv inuitských žen působí na laika spíš jako
rytmické výkřiky vrcholné rozkoše nežli jako muzikální projev. Když
londýnský DJ Charlie Gillett přizval Tanyu Tagaq do svého „rozhlasového
ping-pongu“ jako hosta, musel pak její vokální extravagance dovysvětlit:
„Cokoli jste si mysleli, že jsme tady dělali, není pravda.“ Přestože
ale inuitský hrdelní zpěv působí na evropské ucho přinejmenším
nevázaně, původně měl roli zcela nevinnou. Jednalo se o společenskou
zábavu, praktikovanou ženami za dlouhých zimních nocí, když muži byli na
několikatýdenních loveckých výpravách. Hry, která zkrátila čas a
zabavila děti, se účastní dvě soupeřky. Jedna „zpěvačka“ se snaží
zopakovat frázi, kterou předzpívala ta druhá, a přitom ji ještě
prodlouží. Prohrává ta, která jako první frázi zopakovat nedokáže,
dojde jí dech anebo vyprskne ve smích.
Tanya Tagaq z této velmi dramatické techniky vytváří abstraktní a
emocionálně silné kompozice na hranici performance artu. Její písně beze
slov mají razanci šamanských rituálů i halucinogenních výletů. Tagaq
o své tvorbě říká: „Mým cílem je vše obnažit… to je podle mě
skutečnost, a doufám, že to vycítí i publikum.“
34letá Tanya Tagaq pochází z přístavu Cambridge Bay na ostrově
Victoria u severního pobřeží kanadské pevniny, který leží dva stupně
nad polárním kruhem. Její matka prožila dětství v severské divočině,
babička s dědečkem žili jako kočovníci a k obydlí se střechou se
dopracovali, až když bylo Tanye dvanáct let. Ta je náležitě pyšná, že
její matka získala vysokoškolský diplom, ale stejně intenzivně prožívá
svoji inuitskou identitu. Hrdelní zpěv objevila až jako studentka na
výtvarné škole v Halifaxu. Matka jí tehdy jako lék proti stýskání
posílala autentické nahrávky inuitských žen na kazetách, a Tanya se podle
nich naučila zpívat.
„Zpěv Tanyi Tagaq je jako zpěv Edith Piaf… totální
emoce…“ Bjork
Oana Cătălina Chiţu & Bucharest Tango
27. 5. 2010, 19.30 Palác Akropolis
Bukurešť byla kdysi Paříží východní Evropy, v luxusních kabaretech
se zpívalo tango, foxtroty i romské písně, posunuté do melancholické,
hořko-sladké a zcela jedinečné polohy. Tento zaniklý hudební svět
oživila rumunská zpěvačka Oana Cătălina Chiţu, nejprve
na divadelním podiu v Berlíně, později na CD Bucharest
Tango a nyní i na koncertním turné.
Starosvětský šarm rumunské metropole definitivně zničil komunistický
diktátor Ceausescu, který nechal historický střed města vybourat a
původní architekturu nahradil totalitní megalomanií. K symbolickému zvratu
na rumunské hudební scéně ale došlo už před jeho nástupem.
V nejtužším období studené války, roku 1951, byl přímo na pódiu
zatčen tajnou policií „král ruského tanga“ Pjotr Leščenko, který
později zahynul v rumunském pracovním táboře.
Oana Cătălina Chiţu dospívala na venkově. Písně meziválečných
zpěváků rumunského tanga slýchala v podání svého otce. U příbuzných
v Bukurešti později objevila obrovskou sbírku praskajících gramofonových
desek, které před válkou natočili klasikové rumunského tanga Jean
Moscopol, Cristian Vasile či romský zpěvák Zavaidoc. Své umělecké
začátky absolvovala jako zpěvačka v kostele, později studovala operní
zpěv, klavír, jazz a v 90. letech se přestěhovala do Berlína.
Roku 2000 začala zpívat balkánský repertoár v sestavě Romenca kterou
založila se srbským akordeonistou Dejanem Jovanovičem. Její dosud
největší projekt, Bucharest Tango, se zrodil před třemi lety, kdy přenesla
staré písně z meziválečné Bukurešti, totalitní ideologií označované
za „dekadentní a nemravné“, na divadelní pódium. Po vřelém přijetí
berlínskou veřejností následovalo album Bucharest Tango. Oana Cătălina
Chiţu zpívá ale tango tak, jak ho neznáte: vedle kytary, basy a perkusí ji
doprovází cimbál, akordeon a housle.
Oba koncerty pořádá Rachot
Production
