Jan Kaplický – jméno, které v současné době zná snad každý, kdo
se zajímá o veřejné dění. Autor kontroverzní „chobotnice“, osoba,
kolem níž se točí nespočet politických debat, nedávno zesnulý architekt
světového formátu. Jeho tvorbu je nyní možné obdivovat v přízemí
galerie DOX.
Politickou či osobní rovinu Jana Kaplického odsouvá expozice do pozadí a
nechává za něj promlouvat čistě jeho dílo. Návštěvník se tak může
procházet labyrintem nákresů, fotografií a modelů budov, které tento
architekt vytvořil ve spolupráci se studiem Future Systems. Zároveň je zde
k vidění videozáznam, který osobu Kaplického i jeho stavby divákovi
ještě více přibližuje.
Ať už jste pro či proti výstavbě knihovny na Letné, něco Janu
Kaplickému upřít nelze. A to nezaujatou hravost a odvahu začleňovat do
veřejného prostoru neobvyklé barvy a tvary. Jeho budovy nejsou žádným
narcistickým pomníkem, při jejich realizaci je vždy kladen velký důraz na
souhru s prostředím. Souhra však neznamená pouhé přizpůsobení.
V případě obchodního centra v Birminghamu funguje kontrast futuristického
tvaru s kulatými vypouklinami budovy s blízkým gotickým kostelem, stanice
metra v Neapoli je příkladem 
inspirace přírodními útvary a
zajímavým zasazením doprostřed náměstí. Budova mateřské školky svým
tvarem ulity a designem dětskou rukou malovaných postaviček zpříjemňuje
tuto instituci a je dokladem toho, že Kaplický nesmírně dbá na potřeby
uživatelů jeho budov, ať je jim šedesát let nebo třeba pět.
V řešení velkých architektonických zakázek, jako jsou mosty či
kriketový stadion, Kaplický vedle funkčnosti akcentuje čiré vizuální
potěšení, jeho stavby jsou koncipovány jako hypermoderní, vesele barevné
velké hračky. Dům ve tvaru hada, vystrkujícího hlavu nad hladinu
pomyslného jezera, je nepřehlédnutelným příkladem.
Ve světle veřejných staveb se malinko krčí návrhy obytných domů. To,
co u veřejných budov vypadá neotřele a sexy, se v intimním prostoru
může jevit odtažitě a studeně. Alespoň těm, kteří v domácím
prostředí preferují menší dávku chaotičnosti před přísnou 
přehledností. Kaplického interiéry
vypadají exkluzivně, přesto svojí koncepcí jasně dělených barevných
ploch, uzavřených tvarů a futuristických doplňků působí více jako
prostor veřejného setkávání než jako prostor určený k trávení
intimních chvil.
Nejen tyto úvahy návštěvníka napadnou při prohlížení rozsáhlé
expozice; zároveň má možnost obeznámit se s fakty o životě tohoto
architekta. Pro mnoho lidí bude výstava zajímavým výletem do tvorby autora,
který se proslavil ve světě, ale, jak kdysi podotkl „v Praze nemá ani
popelnici nebo lavičku“.
Centrum současného umění DOX, Osadní 34, Praha 7, 170 00; výstava trvá
do 2. 8. 2010
