Svatava Hakenová sice výtvarnou školu nestudovala, ale láska k malbě ji
přivedla alespoň k absolutoriu kurzu kresby a malby v Hradci Králové.
Malování se věnuje ve svém volném čase a přináší jí hlavně
uvolnění a relaxaci po náročném pracovním dni. Svatava se vyučila
dámskou krejčovou, ale osud jí přichystal jiné povolání, které ji
živí. Získala osvědčení Investiční specialista, absolvovala Finanční
akademii a získala certifikaci ČNB. Od roku 2004 pracuje pro Broker
Consulting jako finanční specialista. Není divu, že ze světa financí ráda
uniká do světa plného barev.
1. Kdy jsi zjistila, že tě to výrazně táhne k výtvarnému
umění a co bylo tím prvním impulsem?
To už bylo asi na základní škole, byl to můj nejoblíbenější
předmět, poté i keramika. Obecně jsem se nebránila různým kreativním
činnostem. Dlouho jsem uvažovala o malířském kurzu, ale nebyla jsem
úplně přesvědčená, že je ve mně nějaký talent. V den absolvování
střední školy jsem ještě v doznívající euforii objevila na Velkém
náměstí v Hradci Králové galerii JAVDAN, kde provozovali kurzy kresby a
malby pro dospělé pod vedením Mgr. Jany Terlecké (mj. dělala grafiku
k pořadu Medúza). Okamžitě jsem se přihlásila a poprvé začala tvořit
pod odborným vedením.
2. Jak bys charakterizovala svoji tvorbu?
Především bych ji necharakterizovala jako vlastní, spíš jako
převzatou. Jsem ve fázi zkoušení různých technik a předloh. Dávám
přednost oleji. Je pro mě dostatečně tvárný a opravitelný. Mám ráda na
plátně strukturu. Nejvíce mě oslovuje impresionismus a
orientální směry.
3. Máš nějaký vzor, jehož tvorbou se inspiruješ, nebo umělce,
se kterým se ztotožňuješ?
Jak už jsem říkala výše, nejvíce mě oslovuje impresionismus, tedy
impresionisté: Manet, Van Gogh, Degas, Renoir… Nejen jejich tvorba, ale
i životní příběh, který je za nimi. Ze současných a hlavně českých
je to právě Jana Terlecká a její pojetí barev.
4. Z čeho a jak čerpáš inspiraci?
Inspiraci potkávám stále, dnes hlavně na internetu a v přírodě.
Dalším důležitým faktorem je správné rozpoložení, krásný den, ale
i společnost lidí. Velmi mně vyhovovala společná tvorba v době kurzů.
Je to úplně jiná atmosféra, jiný svět, kde je jen rodící se dílo
a já.
5. Co je ti z výtvarného umění nejblíž a proč – malba,
kresba, fotografie, sochařina, grafika… Jaká technika?
Nejbližší je mi malba, zvláště olejomalba, protože je nejvíce
různorodá a dá nejvíce vyniknout barvám a tahům. Technika pak vrstvená,
nebo a la prima.
6. Uvažuješ také o výstavní činnosti? Popřípadě nějaké
prodejní výstavě, která by mohla mít i charitativní
charakter?
Myslím, že malá výstava, třeba v kavárně, by mohla být zajímavou
zkušeností. Zda prodejní, to opravdu nevím, a to ze dvou důvodů. Zaprvé
si nejsem jistá, zda bych měla to srdce vzdát se některého ze svých
obrazů, a zadruhé, zda by vůbec někdo projevil zájem. Pokud by šlo ovšem
o dobrou věc, proti bych nebyla a mohlo by mě to motivovat i něco nového
vytvořit.
7. Jaké je tvé životní motto?
Mně jedno motto nestačí, potřebuji jich víc. Ale pokud mám vybrat jen
jedno…: „Pokud máš své sny, máš se na co těšit.“
8. Co bys chtěla vzkázat čtenářům Nekultury?
Je pro mě jako amatéra pocta, že jsem byla oslovena a mohla tímto
prezentovat svoji tvorbu. Takže snad jen, ať je nás více amatérů –
umělců, co se s Nekulturou podělí a ukáží svá díla.
Tak tedy, nebojte se a ukažte nám svá díla!
Napsat komentář