Jason – Zabil jsem Adolfa Hitlera

Komiksový počin Zabil
jsem Adolfa Hitlera může při letmém pohledu na přebal připomenout
pověstnou obrazovou novelu MAUS Arta Spiegelmana. Avšak nenechte se
zmást, u symbolu hákového kříže a zvířecího hrdiny však vzájemná
podobnost končí. Stín druhé světové války je v případě tohoto
příběhu pouze druhotnou (avšak velmi neotřele využitou) kulisou.

Kresebná i narativní
technika jeho autora nesou punc minimalismu. Hlavním poznávacím znakem tohoto
komiksu je úspornost. Výtvarné podání je přehledné a „čisté“,
čemuž odpovídají precizní kontury, téměř geometrická a přísně
symetrická kompozice i jednoduchá barevná výplň. Typologická škála
zvířecích postaviček není příliš pestrá. V drobných obměnách se tu
stále opakují tři druhy: pták, pes a králík. Figurky tak rozhodně nemohou
tímto způsobem odkazovat na své povahové vlastnosti, což ostatně nikdy
nebylo autorovým záměrem.

Dějový rytmus má plynulé tempo, a to i v dramaticky vyhrocených
situacích. Vše se odehrává v komorním duchu za minimální účasti (nebo
naprosté absence) dialogů. Postavy mezi sebou komunikují na způsob němé
grotesky, která vyjadřuje jejich uzavřené a vzájemně se míjející
vnitřní světy. Přestože autor má všechny zásadní momenty podchyceny,
čtenář si musí sám ledacos domýšlet. Příznačná je u něj osobitá
kombinace morbidního a směšného. Přestože postavy řeší vyloženě
„lidské“ problémy, představují docela podivné charaktery v ještě
podivnějších situacích. Patologické až děsivé situace, při kterých zde
nikdo nehne ani brvou, se ztrácí v každodenní rutině. Jedinečný cynický
a suchý vtip pramení právě z těchto kontrastů. S oblibou si vybírá
osvědčená dějová schémata, která interpretuje novým způsobem.

Příběh Zabil jsem Adolfa Hitlera vyhrál prestižní Eisnerovu
cenu v kategorii zahraniční komiks za rok 2008. Vypráví osudy nájemného
vraha, který dostane za úkol vrátit se o padesát let v čase a odstranit
Adolfa Hitlera. Má k tomu však pouze jeden pokus, protože stroj času se
musí po jednom použití dalších padesát let dobíjet. Plán se samozřejmě
nezdaří a situace se začíná komplikovat…

Přestože v průběhu
celého příběhu dojde asi třikrát k padesátiletému časovému posunu,
vše se odehrává téměř po celou dobu stále na jednom místě. Samotné
cestování v čase je všude přijímáno s typickým flegmatismem.

Skutečnost, že díky zásahu z budoucnosti se nikdy neodehrála druhá
světová válka, je stejně fantastická jako vize světa, kde je možné
nechat beztrestně zlikvidovat nevěrného milence, protivného šéfa nebo
hlučného souseda. Představa, že nájemný zabiják může být poctivým
živnostníkem, je o to absurdnější, že Hitler tak neměl nikdy možnost
spáchat své zločiny. Navíc je jen pouhou epizodní postavičkou. Hlavní
dějovou linií je zde (jak jinak) podivný milostný vztah nájemného
zabijáka a jeho přítelkyně.

Kreslení hrdinové téměř zcela postrádají mimiku, mají věčně
svěšená ramena a prázdné oční důlky. Z jejich gestikulace, která je
redukovaná na základní automatické pohyby, čiší stereotyp a rezignace. Ne
náhodou bývají Jasonův styl i smysl pro humor označovány za
kafkovské.

Jedná se o album tenké vazby, které opticky zhltnete za několik minut.
Přemýšlet o něm však nejspíš budete déle. Způsob zpracování
myšlenky časové smyčky je totiž solidním „nakopnutím“ čtenářovy
představivosti.

Jason, Zabil jsem Adolfa Hitlera, BB Art, Praha, 2008,
překlad Richard Podaný.

.

Jason (vlastním jménem John Arne Saeteroy)

Je mistrem atmosféry a stylizace. Narodil se
před 44 lety v Norsku, už řadu let však žije ve Francii, v zemi, která
má (společně s Belgií) ve světě evropského komiksu výsadní postavení
(vzpomeňme si na Asterixe). Jason už jako adolescent neztrácel čas a
publikoval svá dílka v alternativním časopisu KonK. Později
vystudoval ilustraci a grafický design v Oslu. Zásadním obdobím pro něj
byla polovina 90. let, kdy začal vydávat vlastní samizdat Mjau Mjau
(1997). V tu dobu začal pracovat téměř výhradně s antropomorfními
zvířecími figurkami a přešel od „realistické“ kresby ke svému
nezaměnitelnému stylu. V současnosti je hodnocen jako jeden z nejlepších
a nejvýraznějších komiksových autorů v euro-americkém kulturním
prostředí poslední dekády. V jeho komiksech se často objevují také
kultovní strašidelné postavy (upíři, mumie, zombie a řada dalších) nebo
slavné legendy show-businessu (Elvis Presley). Obsahují řadu parodujících
momentů a parafrází čerpajících z klasiky drsných detektivek,
pop-kulturních symbolů a béčkových hororů. Jasonovým příběhům musí
člověk přijít na chuť. Černý humor a lehká melancholie se mu pak
zažerou do kůže a omámí ho těkavým pachem (vcelku příjemné a
roztomilé) společenské klaustrofobie. Tento autor u nás není ještě zcela
notoricky známý. Z jeho rozsáhlé produkce tu vyšlo (v předminulém roce)
pouze jedno album nazvané Pšššt! u nakladatelství Mot. Ze
zahraničních nakladatelství lze za všechny (třeba jen k webové exkurzi)
vřele doporučit americké Fantasgraphic.