Poslech mluveného slova se netěší
přílišné oblibě, bohužel. Přitom nabízí jedinečnou možnost –
rozšířit literární obzory, a to nejen všem, kterým každodenní čtení
činí problémy. Naštěstí pro nadšené posluchače četby na pokračování
a hltaly audio knih Český
rozhlas a vydavatelství Radioservis bohulibě nebazírují
v první řadě na počtu posluchačů či prodaných nosičů a v natáčení
i vydávání literárních děl, jejich úprav či dramatizací pokračují, a
to i přesto, že na nějakou tu platinovou desku si asi ještě počkají.
Letos se své CD premiéry dočkal hororový příběh Ptáci,
natočený Českým rozhlasem v roce 2007, který zná široká veřejnost
především asi dík stejnojmennému filmu Alfreda Hitchcocka, právě tomu
totiž kniha Daphne du Maurier posloužila za námět.
Uprostřed zimy udeřily tvrdé mrazy.
Ptáci se chovají podivně, mění své návyky, jejich plachost postupně
střídá agrese. Podivínský Nat Hocken, který žije spolu se svou manželkou
a dětmi v domě u moře, tohle všechno vidí, rád ptáky pozoruje a tak
tuší, že něco není v pořádku. Je jen na něm, aby své nejbližší
uchránil, nepodlehl bagatelizování situace, dokázal odvrátit brutální
nálety opeřenců uprostřed noci, překonal panický strach a jednal
racionálně. Lidí v okolí ubývá, zásoby se tenčí, rozhlas přestal
vysílat, hejna řvoucích ptáků krouží nad domem Natovy rodiny… existuje
cesta, jak tuhle apokalypsu přežít? Oné vytoužené odpovědi se posluchači
nakonec nedostane, jsme přece v hororu, kde otevřený konec rovná se
předpokládaný konec.
Nesporným kladem literární předlohy je její uvěřitelnost. Autorka
dokázala jednoduše a přitom velmi sugestivně popsat postupně se šířící
beznaděj a úzkost, strach, který jako tichá voda sžírá psychiku lidí a
přitom dokáže čtenáře – či v našem případě posluchače –
udržet v napětí, zda se jedná o skutečnost, či přehnaný výmysl choré
Natovy mysli.
Hartl dokáže s minimálními prostředky udržet napětí, gradovat
situaci a přitom nepřehrávat, vše je v jeho přednesu otázkou na první
poslech téměř až neznatelných změn: v hlasitosti, v rytmu.
Režisér Vladimír Rusko měl šťastnou ruku
ve výběru spolupracovníků, v první řadě trefil špendlík na hlavičku,
když k namluvení hororu přizval výborného Jana Hartla, ten mimochodem
patří mezi zkušené české rozhlasové herce. Jeho nepodbízivý a přitom
velmi charakteristický hlas v sobě nese klid a jakousi smířenost, avšak
v ten samý moment nepostrádá naléhavost. Hartl jako by text ani
neprožíval, jako by ho pouze „obyčejně“ po smyslu četl. Nedává
přílišný důraz na předložky ani na jednotlivá slova, otrocky
neodděluje, nepointuje věty, zdá se, že jen hrne masu textu kupředu, aby ho
nezavalila. Není tomu ale tak. Během opakovaného poslechu záznamu si
recipient uvědomí, jak herec velmi umně pracuje s delšími sekvencemi,
s celými odstavci. Hartl dokáže
s minimálními prostředky udržet napětí, gradovat situaci a přitom
nepřehrávat, vše je v jeho přednesu otázkou na první poslech téměř až
neznatelných změn: v hlasitosti, v rytmu.
V souhře s příběhem i hlasem jeho interpreta dobře funguje
mrazivě – téměř až sakrálně znějící – hudba Philipa Glasse
pracující s děsivě skřehotavými zvuky ptáků.
Audio záznam knihy Ptáci je velmi povedeným počinem, který lze
skutečně bez debat zařadit do Zlatého fondu Českého rozhlasu. Milovníci
mluveného slova – a zvláště ti, kteří si potrpí na temné hororové
příběhy – mohou být více než spokojeni. Proto je více než vhodné
tuto nahrávku doporučit i těm, kteří si s mluveným slovem doposud
nezakoketovali.
Hodnocení: 100 %
Daphne du Maurier: Ptáci – horor
Překlad: Zuzana Mayerová
Režie: Vladimír Rusko
Hudba: Philip Glass
Čte: Jan Hartl
Napsat komentář