Dorota Masłowská – Královnina šavle

Nová kniha Doroty Masłowské
od čtenářů vyžaduje speciální přístup. Vzpírá se jakýmkoliv
komentářům, předem paroduje a shazuje sebe sama a není pochyb, že její
přečtení vyžaduje i jistou dávku odvahy. V Královnině šavli
si nemůžeme být ničím jisti, ani tím, jestli ji dokážeme přečíst
celou od začátku do konce.

Od samého začátku to je od autorky, stylizující se tentokrát do role
hiphopové kvaziikony MC Doris, jedna velká bouda. Nálepka hiphopový román
se ukáže jako falešný marketingový tah (i když, co je to vlastně
„pravý“ hiphopový román?) a mnohem důležitější než to, co se děje
v knize, se stává způsob, jakým kniha jako médium a artefakt komunikuje se
světem. Se světem vně textu.

MC Doris tentokrát opustila tradiční
vypravěčskou formu z dob Červené a bílé a pustila se hlouběji do
zkoumání hranic jazykových hrátek. Především čerpá z bohaté zásoby
vulgarit (některé se pravděpodobně v překladu Báry Gregorové musely
modifikovat). Vedle toho autorka v knize velmi umně navazuje kontakt se
čtenářem: „Tak co, ty jeden čurine, snad si nemyslíš, že tohleto je
konec storky vo ňáký Cantzový Patricii, rozprávky pro děti vo hvězdě, co
zhasla…“, natruc všem současným literárním vědcům záměrně
autobiografizuje své dílo: „voda vařící s masem se páří, brambory
loupe na talíři, zemáky takový, po bytě tam a sem chodí, když tu ji
ňáký krámy z domácnosti poznají, na novej román se jí zeptají,
z úzkýho kruhu vokolí vobčas vyzvídají, aby jí radost uďáli, jestli je
to vážně vona, Dorota Masłowská (…)“ a končí závěrečným
bezelstným přiznáním, že „to byl jen film, kterej vod samýho
začátku končil“.

Problém je, že v tomto románu nemá co končit, ono totiž nic
nezačíná. V té změti jazykových hříček a záměrně nedokonalých
veršovánek jen matně vystupuje na povrch bláznivý příběh dvou smolařů
toužících po úspěchu, který zřejmě karikuje mechanismy šoubyznysu,
světa loutek krátkodechých superstars, syntetických blondýn a trendy
spisovatelek, které „cosi lepí…“, a vůbec, celé je to jako
procházka panoptikem nebo zrcadlovým sálem, kde se skutečnost deformuje
v groteskních obrazech jako v tom nejbláznivějším
balkánském filmu.

Spojení pseudo-raperského slangu s jazykem staropolské poezie jde ruku
v ruce se sarkastickým obrazem světa, který nám MC Doris servíruje
s grácií hospodského v restauraci páté cenové skupiny. Čtenáře stále
mučí litanickým a monotónním opakováním pasáží textu stejně jako
neuspořádaným slovosledem. Nemilosrdně odhaluje obvyklá čtenářská
očekávání a klišé ukryté v hlavách literárních kritiků a neváhá je
sama použít.

Královnina šavle se tak
uzavírá sama do sebe, zacykluje se ve vlastních interpretacích a výkladech,
takže se nakonec zdá, že z celé knihy zbývá jen efektní jazyková
skořápka. Snad to není náhoda, ale knížka Doroty Masłowské využívá
podobných forem prezentace skutečnosti, s jakou se můžeme setkat
v současné podobě (nejen) polské popkultury. A Masłowská ji zná
důkladně, sama se stala její součástí, sama se před ní ukryla na
periferii varšavského předměstí, sama poznala, jak snadné je stát se
obětí bulváru. Její návrat do popředí knižního průmyslu proběhl
přesně podle scénáře, který předpovídá v Královnině šavli
(ano, polská literární cena Nike 2006 ji opět neminula). „Z umění
se stává dvoupásová továrna a já sama, protože v prostorách té
továrny pobývám, vidím vykalkulovanost, s jakou jsou tyto obrazy
tvořeny.“, přiznává v nedávném rozhovoru pro polský deník
Masłowská.

Kouzlo této knihy tedy spočívá především v tom, jakým způsobem
v ní televizní kyberkultura promlouvá svým vlastním jazykem, což
pochopitelně redukuje i její „literární kvality“. Literární dějiny
bohužel autorský záměr nezajímá. Uvidíme, zda diskutující
intelektuálové v Polsku zajistí tomuto dílku nesmrtelnost. Je třeba si
přiznat, že jinak je Královnina šavle v podstatě nuda
parodující samu sebe, zcela záměrným provokativním „produktem“ a
revoluční je v tomto románu snad jen ten „penis
zkunděný“…

Ukázka:

Nyníť však krátké shrnutí a děje připomenutí: místo akce –
Varšava, čas akce – 31. prosince, silvestr. Hrdina Stanislav Retro
vzpomíná na události z rána času minulého, své místo mající také
dříve. Večer silvestrovský tráví, kráčeje ulicí s cílem života
přítele svého Šimona ukončení. Tato píseň vznikla ze zdrojů Evropské
unie, kultury a vzdělání ministerstva a nadace „bez bariér porozumění“
Jolanty Kwaśniewské. Nechuť čtenářova z písně nepochopení nezbytná
není: vše způsobeno jesti úrovní písně literárně mírně
podprůměrné. Onen slabý text byl naším záměrem, aby snesitelná
nelehkost jeho čtení nebyla komplexů původem, jež ne z mentální újmy
inteligence vynikají, leč z podprůměrnosti zřejmé a struktury
nesrozumitelné. Tato píseň vznikla z fondů Evropské unie. Klade si z cíl
hlupáků ve společnosti naší integrace a rozmnožení.

Dorota Masłowská, Královnina šavle, Agite/Fra, Praha, 2008, překlad Barbora
Gregorová.