Náš vztah ke knihám se obvykle utváří od útlého dětství. Není to
ani tak povinná školní četba, jako přístup některého z rodičů či
jiného člena rodiny, který bere knihu do rukou a předčítá nám. Ve
výběru knih bychom naše ratolesti neměli omezovat. Jejich oblíbenými se
mohou stát čistě obrázkové knihy, stejně jako třeba encyklopedie. Je
zajímavé si všimnout, že právě takový spontánní výběr oblíbené
knihy předznamenává další životní cestu mladého čtenáře.
Právě na základě vzoru hrdinů z knihy pro děti může
vaše ratolest formovat své představy o dalším životě. Neznamená to, že
by se stal malým čarodějem, pokud se zamiloval právě do Harryho Pottera,
nebo že by jako Honzík co chvíli cestoval do Prahy. Může například
přejmout nějaké vzorce chování nebo si je alespoň vyzkoušet ve
skutečnosti a zjistit tak, nakolik je kniha pouhou fikcí.
Dětské knihy pomáhají rozvíjet fantazii a jazykové dovednosti. Bez nich
by děti přejímaly slovní zásobu z okolí od rodiny, sousedů či
z mateřské a základní školy. Přitom vyjadřování některých lidí je
dnes na velmi nízké úrovni. Stačí se jen zaposlouchat, kolikrát uslyšíte
v řeči ostatních všemožné „jako“, „prostě“, „vlastně“ nebo
v horším případě „vole“ a řadu dalších expresivních a přitom
nicneříkajících slov a obratů. V tomto ohledu jsou nové knihy důležité
k rozvoji bohaté slovní zásoby ze současnosti.
Zároveň se při četbě knih jedná o první kontakt s grafickou podobou
našeho jazyka, což je neocenitelná pomoc při osvojování gramatických
pravidel. Děti, které s vyjmenovaným slovem přišly do styku nejprve skrze
knihy, si ho vybavují
v psané podobě mnohem snáze. Vždyť jde jen o to, uvědomit si, zda se
v daném slově píše i nebo y. Takové znalosti získané bezděky během
čtení lze využít při psaní celé řady gramatických jevů a slovních
spojení.
