Málokdo si uvědomuje, že mnoho z toho, co na něj útočí dnes a denně
z nejrůznějších médií, jsou ve skutečnosti výstupy cíleného public
relation, které se snaží ovlivňovat naše tržní chování. Obvykle po
takových módních vlnách zůstává mnoho nepotřebného harampádí
v našich skříních a garážích či v horším případě oči pro pláč.
V reklamách na půjčky například právě probíhá přechod od
zdůrazňování dosažitelnosti snů k nutnosti konsolidace úvěrů.
V televizi běží roztomilosti stylu melodie z večerníčku Potkali se
u Kolína (Home Credit), kocour padající z běhacího pásu (GE Money Bank)
nebo Martin Stránský – hlas dr. House – ordinuje účinnější pilulky
(UniCredit Bank). Podobně se chová marketing trhu s nemovitostmi, který se
už několik let marně snaží potenciálním kupcům namluvit, že levnější
byty a domy a levnější hypotéky už jednoduše nebudou. Nebo velký mýtus,
že koupě nemovitosti je investicí na stáří.
Ve skutečnosti se i za těmito výstupy realitního public relation
skrývají snahy prodat. A přitom hypotéky stále klesají a při jejich
výběru je stejně nutné hledět i na jiné ukazatele než jen na samotný
úrok. Ten se banky samozřejmě snaží inzerovat co nejnižší a skutečné
odměny si vyberou na souvisejících poplatcích (ať už se tváří jako
seriózní a tím pádem drahá banka, nebo přívětivá a nízkonákladová
konkurence). Zlatým pravidlem v těchto situacích zůstává: Ptát se, ptát
se, ptát se. Pokud bankéř tvrdí něco zaručeného, klidně si od něj jeho
slova nechte doložit písemně s jeho podpisem. V následujících
desetiletích může mít takový papír cenu desítek i stovek tisíc, které
klient zaplatí například při změně obchodních podmínek. A když se
bankéř zdráhá svá slova doložit konkrétním činem, jakou mohou
mít váhu?
Mýtus nemovitosti jako investice na stáří
Různé marketingové strategie většinou těží z toho, že každý
spotřebitel řeší především své současné potřeby. Málokdo si sedne
před čistý papír a s pomocí časové osy se zamyslí, jak může jeho
život vypadat za pět, deset, dvacet nebo třeba padesát let. Málokdo si chce
představovat, jak bude postupně stárnout, přijde o sluch či zrak. Přitom
se noviny hemží zprávami, jak mohou být nemovitosti skvělou investicí na
stáří. Bude však prostor na to řešit kromě cest za lékaři a ozdravnými
pobyty také pronájem nakoupených bytů, vyhledávání podnájemníků,
uzavírání smluv, řešení případných reklamací, oprav a slev z nájmu?
Kdo z takové investiční nemovitosti vytěží ve skutečnosti nejvíce?
Především ten, který ji důvěřivci prodá, a ten, kdo ji opraví.
Obvykle ve chvíli, kdy je cena nemovitosti splacena (zhruba 20–25 let), je
nutné ji rekonstruovat. Nejen kvůli jejímu opotřebení, ale také pro stále
se vyvíjející trendy bydlení a zvyšující se nároky na jeho komfort. Je
dost těžké si představit, že ještě před 20–30 lety byly vcelku
běžné byty nižší kategorie se společným záchodem pro několik partají
a nikdo se proti tomu nebouřil. Dnes už k bytu patří vysokorychlostní
internet, kabelová či satelitní televize, parkovací stání či garáž a
dalo by se pokračovat nejrůznějšími spotřebiči (jak se asi budou dívat
budoucí generace na mytí nádobí ve dřezu?).
Přitom po celou dobu nese odpovědnost za nemovitost, náklady s ní
spojené především její majitel a zvlášť v částech roku, kdy se mu
nemovitost nedaří pronajmout. Prodej nemovitostí a zejména prodej bytů je tedy
z dlouhodobého hlediska výhodnější než jejich pronájem. Existují ovšem
výjimky, a to zejména:
- Jedná-li se o zrestituovaný, zprivatizovaný či zděděný byt či
nemovitost (nízká či nulová cena). - Je-li cena nemovitosti výhodná a máte-li dostatek volných finančních
prostředků na její nákup. - Jedná-li se o větší množství nájemních bytů nebo třeba
kanceláří v jedné nemovitosti. - Bude-li cena ročního pronájmu nemovitosti vyšší než běžných
5 procent její hodnoty.
V takových případech by bylo naopak nerozumné se nemovitosti zbavovat
nebo ji nepořídit. Opět s ohledem na to, o jak velký závazek se jedná,
neboť nenápadně působící náklady na provoz včetně energií násobené
dvanácti měsíci v roce už znamenají mnohem méně příjemné částky.
Současně i zmíněná nutná rekonstrukce nemovitosti může návratnost
vložené částky oddálit.
Přitom v případě prodeje nemovitosti je právě prodávající ten,
který inkasuje největší finanční obnos bez dalších závazků a
nákladů. Právě proto se realitní public relation snaží lidem namluvit,
že koupě nemovitosti může být výhodnou investicí.
Napsat komentář