Thriller se stal milníkem popové hudby. Drží Guinessův rekord za 50 milionů celosvětově prodaných nosičů. Osmdesát týdnů byl v první desítce amerických alb a Jackson za něj získal osm Grammy. Téměř sedm let po posledním albu, když nepočítáme výběrové box-sety „The Ultimate Collection“ a „Visionary“, vychází album Thriller (25th Anniversary edition), tedy čtvrtstoletí po svém prvním vydání. Napětí a zvědavost. Je to oživení, nebo se jedná o pouhý vzdech ze záhrobí?
Thriller (25th Anniversary edition)
16 skladeb/1:18:37, Sony BMG
Co výroční album nabízí? Pochopitelně původní album Thriller. To je ale dodnes k sehnání a bylo i zhruba před dvěma lety znovu vydáno v remasterované edici. Pouze s tímto obsahem by tedy jen málokoho výroční vydání zaujalo. Navíc přidané věci jsou spíše sběratelské zvláštnosti než plnohodnotné hudební kousky. Tyto zajímavosti jsou všeho všudy dvě. Raná demo nahrávka skladby Billie Jean a nahrávka hlasu Vincenta Price dělaná pro píseň Thriller.
Demo Billie Jean je z roku 1981 a jedná se o opravdu ranou verzi, na níž se s později oficiálně vypuštěným originálem shodují jen kousky textu a zvukové aranžmá ještě není tak propracované, přestože hlavní zvukové linky už jsou jasně slyšet. Velice zajímavá věc, která ukazuje, že to vlastně celé mohlo dopadnout zcela jinak. Kdo poslouchal původní Thriller nebo viděl jeho videoklipovou verzi, ten určitě ví, o čem je řeč, když se řekne Vincent Price. Ano, charismatický chraplák a záhorácký smích. Nahrávka nám nabízí k vyslechnutí i původní verzi textu.
Plnohodnotnější starší skladby na albu reprezentují Carousel a For All Time. Carousel známe už z rozšířených vydání původního Thrilleru. Je to skladba vedená ve starém dobrém stylu. For All Time je už o něco zajímavější kousek. Především je to dosud oficiálně nevydaná píseň, která se sice mezi fanoušky dala sehnat již dříve, ale pro běžného posluchače je to zcela něco nového. Píseň byla také celá nově nazpívána.
Dále CD obsahuje nově nazpívané verze původních hitů z Thrilleru, a to s větší či menší úpravou aranžmá za pomoci známých hvězd, jakými jsou například Will.I.Am, který také držel producentskou taktovku nad celým albem, dále jeho kolegyně Fergie z Black Eyed Peas a hip hopové hvězdy současnosti Akon a Kanye West.
Hned první předělávka původního duetu s Paulem McCartneym The Girl Is Mine jednoduše nedosahuje původních kvalit. Hudební projev je dosti plochý a dosti se podobá stylu, který Will.I.Am použil na svém sólovém albu. To se ovšem nehodí jak ke Thrilleru, tak ani k Michaelovi. Výsledek vypadá, jako by vše zůstalo na půli cesty mezi kompletní předělávkou a přezpíváním původní verze. Písnička je utopená v zacyklovanosti a nerozvíjí původní příběh, který v ní byl. Ztratilo to něco ze své až úsměvné hravosti a poetičnosti, kterou tomu kdysi Michael s Paulem vtiskli.
{youtube}8Kifkk3JT4o{/youtube}
Zcela něco jiného se ale Will.I.Amovi podařilo spoluvytvořit ve skladbě následující. Jde o P.Y.T. (Pretty Young Thing) a výsledek je zde diametrálně odlišný. Zůstala základní známá linka refrénu, ale na to jsou nabaleny nové zvukové samply, zajímavé ladění do elektra, poupravené aranžmá, práce s rytmem a lehké přizpůsobení textu. Jednoduše něco nově žijícího, kompaktního a přesto stojícího na původních základech. Jednoznačný úspěch. Dalším pokusem je Wanna Be Startin‘ Somethin‘, kde se přidal navíc Akon. Skladba zůstala téměř stejná. Úpravy jsou minimální v rovině textové i zvukové. A výsledek je řečeno jedním slovem průměrný.
Billie Jean se ujal Kanye West. Ten se ale vokálně na skladbě prakticky neobjeví a je mírnou záhadou jeho přínos, protože píseň zůstala prakticky beze změny. Jediná výrazná změna je přidání smyčců, které působí skvěle, ale jejich role se dala určitě dál rozpracovat, protože jejich současný podíl není nikterak výrazný. Posledním pokusem je Beat It, na kterém s Michaelem vokálně kolaborovala Fergie. Vše zůstalo prakticky beze změny, takže výrazným vkladem je leda hlas Fergie. Spíše se dá říci, že se k tomu skoro nehodí.
Thriller (25th Anniversary edition) přináší 25 let starou, ale nestárnoucí a zvukově geniální klasiku. Dále několik rarit, které potěší, ale rozhodně nenasytí. Potom ještě dvě skladby, přičemž jedna zde již byla, a tak opravdu nová je z nich pouze jedna, ale nutno říci, že ta je alespoň kvalitní. No a nakonec jsou tu předělávky starých legend, které však působí kolikrát poněkud nedodělaným dojmem. Mnohdy jsou v nich naznačené zajímavé myšlenky, které prostě nedošly realizace a zůstaly jako pouhé nápady schované někde hluboko v celku. Nejde o vyloženě špatné kusy, ale snad jedině P.Y.T. opravdu zaujme. Také tolik opěvovaní hosté se mohli trochu více projevit a písničky předělat z gruntu.
Možná by bylo lepší, kdyby místo předělávek byl Thriller doplněn o písně, které se na původní Thriller jednoduše nevešly a nebyly dosud vydány. Jako třeba For All Time nebo Got The Hots, která vyjde na japonské verzi, kde zase nebude For All Time. Zvláštní politika.
Napsat komentář