Vznikli v roce 2006. O rok později, tedy v srpnu 2007 vydali EP Wizard of Ahhhs, které jen potvrdilo předešlé spekulace o tom, že by to vážně mohl být ten pravý „sound of 2008“. Pětičlenná parta, která se jmenuje Black Kids i přes fakt, že její větší část je bílé pleti (tomu se říká pozitivní diskriminace!), vydala konečně své první album Partie Traumatic.
Black Kids: Partie Traumatic
10 skladeb / 38:09, Mercury
Když se v roce 2007 začaly objevovat články o největších nadějích následujícího roku, Black Kids nechyběli snad v žádném. Všechno odstartovalo účinkování na Athens Popfestu, který pořádá americký nezávislý label s trochu sebestředným názvem Happy Birthday to me Records. Vystupovali na něm například Of Montreal, Deerhoof, The Mountain Goats a v roce 2007 právě Black Kids, kteří tímto vystoupením odstartovali vlnu „Cože, ty neznáš Black Kids?“.
Jak bývá v poslední době na hudební scéně zvykem, i Partie Traumatic je pozitivní deska a Black Kids ji chytře načasovali na léto. Nechybí samozřejmě 80´s sound načichlý lehounkou psychedelií a taky pořádná mediální masáž. Abych pravdu řekl, když se dívám na myspace profily jednotlivých kapel, jedna z prvních informací, kterou zjišťuji, je země, ze které kapela pochází. Ideální je Británie. Bijte mě, nadávejte, ale nemůžu si pomoct, někde uvnitř mám zafixováno, že snad tohle je ta pravá půda s největšími předpoklady pro kvalitní hudbu. Bez mučení se přiznávám, že když je něco z Ameriky a ještě k tomu z Jacksonville (že by název Black Kids byla narážka na nepovedenou změnu pleti Michaela Jacksona?), tak to ve mně důvěru zrovna dvakrát nevzbudí. Black Kids pro mě byli v tomto ohledu překvapení.
Alfou a omegou všeho je EP Wizard of Ahhhs. Radostná psychedelie (text z Hit The Heartbrakes „Knock, knock – who´s there – call the ghost in your underwear“ mluví za vše), ve které hrají prim klávesy, zasněné kytary a zpěv ne nepodobný tomu Roberta Smithe, jen už nemá tak temný podtón a vlasy nejsou tak střapaté, spíše upravené podle poslední módy a la Mars Volta. Inspiraci bychom našli i u Arcade Fire (I´ve Underestimated My Charm (Again )). Jo, a největší pecka byla samozřejmě píseň s názvem, za který by se nemuseli stydět ani Arctic Monkeys: I am not gonna teach Your Boyfriend How to dance with you.
Kdybych chtěl být hodně ostrej, napsal bych, že mi Partie Traumatic zní, jako kdyby Black Kids vydali k Wizard of Ahhhs ještě b-sides a celé to pojmenovali Partie Traumatic. Bylo by to ale trochu nefér, nehledě na to, že deska to není vyloženě špatná, není ale ani tak dobrá, jak jsem čekal, že by být mohla. Když odečteme 4 skladby, které byly zdarma ke stažení na EP, čeká na nás 6 nových songů, které sice pořád jedou v kolejích vyjetých „épíčkem“, ale už to není tak soustředěná jízda a občas mi přijde, že motor začíná vynechávat. Partie Traumatic zní křehčeji, některé momenty by se daly použít například v Jů hele, neděle nebo v „talk show“ Michala Nesvatby, zvuk je čitelnější, ale výraznější hity, než jaké byly na Wizard Of Ahhhs, tady prostě nejsou. Pravda, skladby jako Love Me Already nebo Look At Me (When I Rock Wichoo) jsou letní hity jak vyšité, klidně by je mohli hrát na koupáku a nikoho by tím rozhodně neurazili, nebo by jen tak vyhrávaly doma ke zpříjemnění dne. Nejsou ale tak silné na to, abyste je ukázali přítelkyni/příteli s nadšením, jakouže skvělou věc zas Black Kids udělali.
Kdesi jsem četl, že jsou Black Kids stejný hype jako The Ting Tings, který omrzí dříve, než slovo „HYPE“ vyslovíte. Je pravda, že si We Started Nothing nepouštím už s takovou frekvencí jako kdysi, ale baví mě pořád. U Partie Traumatic mám jistotu, že jestli si něco z této desky přehraju, bude to určitě nějaká písnička z Wizard of Ahhhs.
Napsat komentář