Filmy podle slavných komiksů jsou nám servírované jako na běžícím
pásu. Diváci jsou spokojení: trochu osvědčeného boje dobra proti zlu, pár
vtipů a nějaké to moudro, které nemusíte brát vážně. A pak jdete
s popcornem na dávku dobrého, jednoznačného happy endu – a zjistíte,
že se díváte na něco, co se nepříjemně podobá problémům vaší
společnosti.
The Winter Soldier (v češtině Návrat prvního Avengera) je druhým
dílem marvelovské série o superhrdinovi, občanským jménem Steve Rogers
(Chris Evans), známým pod přezdívkou Captain America. Od předchozího dílu
se liší, jak jen může: První novodobý film s názvem Captain America: The
First Avenger (Kapitán Amerika: První Avenger) je z toho slabšího, co nám
Marvel v poslední době nabídl. Vypráví příběh Kapitána, který během
druhé světové války bojuje proti nacistickému Německu, a hlavně proti
tajnému nacistickému okultnímu projektu Hydra, který má potenciál zničit
svět. Film se tak odehrává podle klasického scénáře jasně definovaného
dobra vs. zla, jedno klišé o odvaze a přátelství následuje druhé a
diváci musí mít nutně pocit, že Kapitán je sice schopný, ale taky dost
nudný. Nic, co bychom si zapamatovali.
Captain America: The Winter Soldier se odehrává v naší současnosti a je
o poznání realističtější, temnější, nejednoznačnější, ale také
udržuje rychlé tempo, na které jsme u akčních filmů zvyklí. Steve Rogers
alias Captain America je pořád ten dokonalý voják, ale ve 21. století se
cítí značně ztracený. Pracuje teď jako další superhrdinové s agenturou
S.H.I.E.L.D., organizací zabývající se mimozemskými a dalšími zásadními
hrozbami. S.H.I.E.L.D. pod vedením tajemníka Alexandera Pierce (Robert
Redford) ovšem plánuje spustit nový projekt s názvem Insight, jenž
disponuje ohromnou palebnou silou, dokáže najednou vyhledat DNA velkého
množství (domnělých) teroristů a okamžitě je zabít dřív, než stačí
něco provést. Captain America má proti hromadnému zabíjení lidí bez soudu
jisté výhrady, brzy je prohlášen za odpadlíka a spolu s Natashou Romanoff
(Scarlett Johansson) neboli Černou vdovou se pokusí zabránit nejhoršímu.
Nejdřív však musí čelit tajemnému, extrémně silnému Zimnímu vojákovi,
který se je snaží zabít…
Klaďas ve složitém světě
Captain America je nejspíš nejkladnější postavou, kterou má Marvel na
skladě. Jeho jednoznačná dokonalost samozřejmě pochází z komiksové
předlohy, která měla během druhé světové války posilovat národní
cítění a bojovného ducha Američanů. Zvlášť patrné je to ve srovnání
s dalšími superhrdiny, kteří se objevují s Avengers, například Tony
Starkem alias Iron Manem. Ve 21. století ale Captain čelí důležitějším
výzvám, než je dohánění amerických reálií: Rogers najednou neví, kdo
je ten dobrý a kdo špatný. S.H.I.E.L.D. má chránit lidi a spravedlnost, ale
definuje si je jinak než Captain. Nick Furry (Samuel L. Jackson), jehož
rozkazy Captain poslouchá, se tváří tajemně a nestaví se proti Insightu,
dokud nad ním neztratí kontrolu a jeho vlastní muži po něm nezačnou
střílet. Co je pravda a hlavně – co je správné?
Captain America: The Winter Soldier z dílny režisérů Anthonyho a Joea
Russo je klasicky natočenou komiksovou adaptací. Akčních scén je dostatek
(Captain má dokonce svůj vlastní bojový styl), mezi nimi se objevují vtipy
(mnohem lepší než v prvním díle) a heroické proslovy. Vše je doplněné
o akční hudbu, která sice podpoří děj, ale nezaujme, a kvalitními
efekty, jaké ve filmu tohoto žánru čekáme. Veškerá pozornost je tu
zaměřená jiným směrem: k tomu, jaké poselství se nám filmaři snaží
předat.
Naše, vaše realita
Komiksové adaptace se většinou jenom tváří, že jsou zasazeny do
skutečného světa, a občas střelí opatrnou narážku, kterou stejně
pochopí pouze pár lidí. Captain America naproti tomu přiblížil
marvelovský svět tomu našemu tak, až zaráží. Sami tvůrci přiznávají,
že se rozhodli změnit směr, kterým se scénář ubírá, po odhalení
existence tzv. „kill list“ z dílny Obamovy vlády. (Tyto listy zahrnují
seznamy jmen lidí, kteří jsou považování za teroristy a mají být
v zájmu bezpečnosti zlikvidováni, a to bez soudu. Tito lidé jsou hledáni
i mimo Ameriku a často jsou likvidováni třeba drony.) Přidejte k tomu
aféry NSA s odposlechy a máte v kostce shrnutí problému, se kterým se
filmaři svým vlastním způsobem snaží vyrovnat. (Ano, S.H.I.E.L.D. v tomto
případě zjevně zastupuje NSA.)
Jelikož jde o klasický idealistický film podle komiksové předlohy,
postoj hlavních hrdinů je silně zaměřený proti praktikám tajné agentury
a za obhajobu individuální svobody. A aby to podali trochu jednoznačněji (a
Rogers měl konečně pořádně definovaného „záporáka“), násilně
propojí projekt Insight s plány vzniklými během druhé světové války a
s Hydrou z prvního dílu. Tímto vysvětlením, jak se věci mají, bohužel
potlačí věčné dilema „svobody za každou cenu“ versus „bezpečí a
kolektiv“ a vrátí příběh zpět do jednoznačných kolejí. Zneklidnění
tu ale stále je. Ovládnou tajné služby naši společnost a připraví nás
o svobodu? Je přijatelné obětovat několik (pravděpodobně nebezpečných)
lidí pro dobro „celku“? Kdybyste mohli, zmáčkli byste tlačítko, jímž
zabijete člověka, který v budoucnu může ublížit někomu
z vašeho okolí?
(Velmi zajímavě téma komentuje Alyssa Rosenberg ve Washington Post.
Zdůrazňuje, že ve filmu jde spíš než o otázku, jestli je správné
tlačítko smrti mít, o to, kdo ho má mít – a kdo je dost kladný hrdina
na to, abychom ho nechali jednat podle jeho vlastních morálních představ: http://www.washingtonpost.com/…-very-wrong/.)
Komiksem ke společenským tématům
Zdá se, že Hollywood v posledních letech objevuje kouzlo komiksů, za
které se dají schovat hlubší politické a společenské úvahy. Komiks jako
mnohovrstevný útvar se k tomu hodí výjimečně: divák může sledovat
akční scény a být spokojený, nebo v příběhu hledat hlubší smysl.
Druhou možnost začal nabízet Christipher Nolan ve své trilogii o Batmanovi.
V druhém díle The Dark Knight (Temný rytíř) připomínala postava Jokera
teroristu a Batmanovo dilema „kam až člověk může zajít, aby zastavil
muže, jako je on“ mohlo evokovat téma celosvětové bezpečnosti a boje
proti terorismu. Ještě jasnější (a také méně jednoznačné) bylo téma
závěru trilogie, The Dark Knight Rises (Temný rytíř povstal), v němž
hlavní padouch ztělesňoval spíš levicové myšlenky o rovnosti nastolené
svržením starého režimu, a diváci se dívali na něco, co mohlo v náznaku
připomínat francouzskou revoluci, jak ji známe z učebnic, či snahy Occupy
Wall Street.
Ať už byl záměr jakýkoliv, debatu rozpoutal. Stejně jako The Winter
Soldier. Zůstává otázkou, zda si máme zvyknout na komiksové výlety do
světa politiky a společenského dění, nebo zda jde jen o chvilkové
„úlety“ hollywoodských tvůrců, kteří se potřebují vyjádřit
k zásadním otázkám. Zatím to ale vypadá, že taková dobrá komiksová
adaptace dokáže v médiích i v hospodě u piva rozproudit větší
diskuzi než většina politických projevů a činů. Takže proč ne?
(Pokud vás více zajímá kontroverze okolo trilogie Batman, můžete si
přečíst diskuze o jejím poselství na stránkách Deníku referendum,
např.: http://denikreferendum.cz/…kapitalismus,
případně další reakci na tyto diskuze v A2: http://www.advojka.cz/…-o-batmanovi.
Zajímavý článek analyzující Captaina Americu lze najít zde: http://popwatch.ew.com/…ld-paranoia/.)
Captain America: Návrat prvního Avengera (Captain America: The
Winter Soldier, 2014)
Režie: Anthony Russo, Joe Russo
Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely
Kamera: Trent Opaloch
Hrají: Chris Evans, Scarlett Johansson, Samuel L. Jackson,
Dominic Cooper, Sebastian Stan, Anthony Mackie, Robert Redford
Délka: 136 minut
Premiéra v ČR: 3. 4. 2014
