Zajímáte-li se o válku a
vojenskou tematiku, stejně jako o osobní výpovědi a také zajímavé
recepty, pak nevynechejte film Jak se vaří dějiny režiséra Petera Kerekese.
Seznámí vás s kuchaři rozličných nátur a prostřednictvím nich
nahlédnete do šesti válek a budete si moct zaznamenat deset receptů.
A nejenom to.
Dokumentární film o vojenských kuchařích seznámí diváky
prostřednictvím pamětníků s každodenními potřebami tisíců
ozbrojených a hladových vojáků (žaludků), kteří ovlivnili vítězství a
prohry státníků. Nastíní polní kuchyni jako model myšlení, ve kterém
příprava a následně samotné jídlo souvisí s taktikou boje.
Prostřednictvím mnohdy
dramatických, někdy poněkud úsměvných příběhů vojenských kuchařů
nás tvůrce provede různými zeměmi (Čečensko, Francie, Maďarsko, Rusko,
Československo), dějinnými epochami, událostmi, jež změnily historii
i mapu Evropy.
Ve filmu se tak vedle sebe ocitají výpovědi kuchařů, kteří v jistých
obdobích evropské historie stáli (vařili) proti sobě: Němec Franz Wienhart
pekl chléb pro hladové vojáky Wehrmachtu, když vyhrávali 2. světovou
válku, Žid Liepke Distel, který přežil pobyt v koncentračním táboře,
se po válce rozhodl pomstít Němcům tím, čeho se mu v táboře
nedostávalo, a společně s kamarádem chléb určený Němcům otrávili.
Ruska Klavdiva Lobanovová vařila v průběhu blokády Leningradu sovětským
letcům, srbské kuchařky prezentují své názory na to, pro koho ve válce
vařit a pro koho ne. Toto je jen krátký výčet z příběhů, které nám
film nabízí. A budeme-li trpěliví, vyslechneme si příběhy všechny.
Říká si dokument Jak se vaří dějiny o diváckou trpělivost?
Těžko říct. Přestože jeho
tvůrci bezpochyby zachytili zajímavé lidské osudy a navštívili rozličné
evropské země, koncept filmu sestavený z výpovědí, vaření a nových
výpovědí ztrácí po čase na přitažlivosti. A přestože divák oceňuje
režisérem nastolené otázky typu: Kdyby se všichni kuchaři světa zařekli,
že nebudou vařit, nebylo by válek? či Kdy můžeme odmítnout žít podle
receptu a kdy máme vařit podle rozkazu?, hledá na ně ve filmovém
vyprávění jen obtížně odpověď. A snaží se vybalancovat hranici
vedoucí mezi banálností a moudrostí kuchaři pronesených myšlenek.
Sám režisér Peter Kerekes k filmu říká: „Samotné vaření a boj
mají přece mnoho společného: taktizování, správný odhad množství
ingrediencí, dochucení kořením.“ Příprava jídla se stává metaforou
boje. Větou, která některým z nás může po zhlédnutí dokumentu
zůstávat v hlavě pronesenáší jednen z kuchařů: „Život není jako
kaše, podle receptu ho neuvaříš.“ A to je fakt. Jen na samotných
divácích tedy je, chtějí-li si do života přimíchat i ingredienci
v podobě filmu Jak se vaří dějiny. Ingredience výrazné chuti
to není.
{youtube}-8u25LXhWTw{/youtube}
Jak se vaří dějiny (Ako sa varja dejiny – Česká republika,
Slovensko, Rakousko, 2009)
Režie: Peter Kerekes
Scénář: Peter Kerekes
Kamera: Martin Kolár
Střih: Marek Šulík
Hudba: Marek Piaček
Premiéra v ČR: 23. dubna 2009 Délka:
88 minut
