výtvarné umění
Aleš Hnízdil a jeho meditativní vnímání prostoru v Muzeu Kampa
Do 10. května bude v Muzeu Kampa otevřena výstava Aleše Hnízdila s názvem Ticho v prostoru. Výstava je založená na meditativním vnímání prostoru. Autor připravil konkrétně pro Muzeum Kampa projekt, který se skládá ze dvou částí. První část představují objekty umístěné na nádvoří v prostoru vymezeném malou terasou. Objekty se skládají z kamenů a z lehké konstrukce, která se rozechvívá prouděním větru. Kromě toho bude možno zhlédnout doplňující expozice v tzv. malé galerii Muzea Kampa, kde se v jemně působící instalaci opět řeší stejný problém – vztah mezi těžkou hmotou a lehkou a křehkou konstrukcí, mezi přesně vymezeným místem a nekonečným prostorem vesmíru. Aleš Hnízdil patří k umělcům, jejichž vývoj již dvě desetiletí sleduje Meda Mládková. Jeden z jeho jemně metaforických objektů je zastoupen ve stálé expozici Muzea Kampa.
Fotografická výstava Ondřeje Pýchy
Od 13. dubna se koná v Contemporary FIM Gallery výstava fotografií Ondřeje Pýchy s názvem LOOK AT. Jde o retrospektivní výstavu fotografií připomínající autorovu cestu, kterou s fotografiemi a zachycenými osobnostmi za roky své práce ušel. Z jeho snímků vyzařuje síla okamžiku, atmosféra a cit pro hru, kterou O. Pýcha umí s každým, koho fotí, skvěle rozehrát. Kromě portrétů solitérů zde představuje na velkoformátových fotografiích i ukázky z různých sérií, které spíš než fotky připomínají obrazy. Výstava Ondřeje Pýchy potrvá zhruba měsíc.
Luděk Pešek Pachl: Životem punkera a jeho "rebel art"
Do 5. května bude v klubovně 2. patro otevřena výstava s názvem Rebel Art in Prague Luďka Peška Pachla. Prvních osmnáct let svého života prožil v Meziboři u Litvínova a již od dětství se věnoval malbě. Žije životem punkera. Pachl je proto již od svého mládí vystaven šikanovaní ze strany tehdejšího komunistického zřízení. To je jedním z hlavních důvodů, proč po pádu režimu opustil Československo a cestoval po Evropě. Nakonec se definitivně usadil v Berlíně, kde žije a zcela se věnuje svému „rebel art“.
Ondřej Janů: Tvořím fotografické portréty pomocí kolodiového procesu
Až do 18. června bude v ICON Gallery otevřena debutová výstava fotografií Ondřeje Janů s názvem Somethingsomewhere. Jedná se o fotografické portréty (Yemi AD, Tomáš Třeštík a další) vytvořené historickou technikou, tzv. kolodiovým procesem z roku 1851. Prezentaci prací autora najdete na webu: http://ondrejjanu.blogspot.com/.
Hyperrealista Jirka Houska v Orcu
Do 7. května můžete ve foyer Orco (bývalé Dopravní podniky) navštívit 24 hodin denně přístupnou výstavu obrazů malíře Jirky Housky. Na výstavě jsou zastoupeny obrazy z let 2007 až 2011. Výtvarník Jirka Houska je významný hyperrealistický malíř. Narodil se v roce 1985 v Praze. V současnosti dokončuje studia na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru prof. Berana. Navštívit můžete i jeho webové stránky http://houskaobrazy.mypage.cz/.
Johana Střížková a její performativně meditativní videa
Do 20. dubna můžete v Galerii A.M.180 navštívit výstavu několika performativně meditativních videí loňské absolventky AVU Johany Střížkové. Rodačka z Jablonce nad Nisou absolvovala v Praze ateliér konceptuálních tendencí u Miloše Šejna, ateliér nová média 2 u Veroniky Bromové a ateliér monumentální tvorby u Jiřího Příhody. Studovala také na Cooper Union School v USA a Střední školu reklamní tvorby Michael. Podílela se na skupinových výstavách, například v Kutné Hoře s Michalem Urešem, v AVU a Trafo galerii v Praze nebo v USA.
Ateliér tělového designu vystavuje: Androgynekologie
Do 5. května bude v galerii VŠUP otevřena výstava s názvem Androgynekologie (ženský a mužský model v dílech studentek Ateliéru tělového designu FAVU). Jedná se o dva cykly prací (Práce s modelkou a Práce s modelem), které rozvíjejí téma rozdílné objektivace a využití ženského a mužského těla pod rouškou umělecké tvorby. Vychází z klasické historické akademické situace, kdy skupina odborníků (vzdělaných a oblečených) pozoruje objekt (placený a nahý). Do konce 18. století se v této pozici objektu nacházel převážně muž, od poloviny 19. století dominuje ženský akt. Situace, se kterou pracují studenti, je významově bohatší o ten rozměr, že v roli povolaných umělců v ateliéru vystupují pouze ženy.