výtvarné umění

Do 27. května bude v galerii Entrance otevřena výstava Václava Magida pod názvem 28 dnů a pár večerů. Václav Magid studuje FF UK v Praze, absolvoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, VŠUP v Praze, FF UK v Praze a AVU v Praze. Práce umělce, kurátora a teoretika Václava Magida přerůstá z původních klasicky malířských technik ve výtvory konceptuálního rázu. Ve svých pracích projevuje filozofické a estetické tendence v pojímání uměleckého díla jako takového. Hledá hranice mezi životem a uměleckým dílem, estetické prožitky lidské bytosti k umění. Mnohdy také vychází z literárních a teoretických odkazů evropské kultury.

Do 27. května bude v Galerii kritiků otevřena výstava česko-australské výtvarnice Petry Doležalové Troyn s názvem Code Gigas. Projekt výstavy nazvaný Code Gigas (Giant Code) navazuje na výstavní projekt Inside Out (Naruby), realizovaný v roce 2010 v Domě pánů z Kunštátu v Brně, jakožto vizuální vyjádření pocitů a emocí, skrývajících se v nitru člověka, který prochází turbulencemi emigrace neboli vykořeněním, způsobeným odchodem z míst životního významu. Postupně se vyvinul do polohy zkoumání a objevování vztahů lidské duše, lidského srdce s vědomím a tělesností člověka. Symbolickou je v tomto smyslu stejnojmenná velkoformátová kresba (4 × 1,2 m) srdeční tkáně, inspirovaná největší iluminovanou rukopisnou knihou světa, psanou latinsky, známou pod názvem CODEX GIGAS (Ďáblova bible).

Do 1. června bude v galerii Kuskovu otevřena výstava obrazů Alice Waisserové a kovaných plastik Davida Habermanna s názvem Rezonance. A. Waisserová žije a tvoří v Jihlavě. Pochází z třetí malířské generace. Její malířský rukopis je charakteristický sytostí barev a hlubokou dynamikou barevných ploch. Oblíbeným tématem autorky je zobrazování kosmologických námětů a meditativních vizí, v současné tvorbě se projevuje také zájem o konkrétní místo, krajinu a snovou vizi. Náměty čerpá ze svých cest po jižních zemích. David Habermann také pochází z rodiny s dlouhou umělecko-řemeslnou tradicí. Ve své volné tvorbě pracuje D. Habermann s černou ocelí, v konečné úpravě často oživenou kontrastními pastelovými barvami. Materiál zpracovává ručním kováním. Jeho tvorbu zcela vystihuje motto „umělec s dětskou duší“. Jeho častými motivy jsou příroda, příběh, tvar koule a biblické náměty. V posledním období se soustřeďuje na práci s figurou.

Do 29. května bude v pasážové výlohové galerii Ferdinanda Baumanna k vidění výstava Radima Langera Hromada a jiné molitany. Vizuální myšlení Radima Langera se tentokrát vydává na průzkum nových haptických možností obrazu. Radim Langer dokončil minulý rok svá studia v ateliéru Jiřího Davida na VŠUP. Jeho diplomová práce se stala součástí výběru absolventských prací z celé Evropy – Startpoint 2011. Kromě své autorské tvorby, ve které se zajímá především o historii a současnost obrazu jako závěsného média, převzal spolu s Terezou Stejskalovou vedení galerie etc. a věnuje se také recenzím výstav a uměleckých publikací.

Zhruba do 15. června bude ve výstavních prostorách domu Liliová 8 otevřena výstava Marie Filippovové s názvem Manhattan. Grafice a kresbě, které Marie Filippovová vystudovala, zůstala celý život věrná. V grafice 60. let reflektovala odkaz Skupiny 42, v cyklu Nebo nebe z poloviny 80. let se objevuje písmo. Později se zabývá malbou rostlinnými extrakty. Na přelomu 80. a 90. let do ryze osobních témat vstupuje okolní svět, složité postavení člověka v moderní společnosti. Soustředění na hluboká lidská traumata vyústilo v Otevřený projekt – osobité vidění tematiky holocaustu. Perforované archy se statisíci body, vytvářející nepravidelný rastr, zachycují množství zmařených lidských osudů. Technika perforování s pozitivním bodem ji posunula na hranici grafické a plastické tvorby. Hra s prostorem pokračuje i v posledních pracích, které vznikaly po návštěvě New Yorku na konci první dekády 21. století.

Do 20. května bude v galerii Nová síň otevřena výstava grafik Jana Měřičky s názvem Mechanika davu. Výstava shrnuje sítotiskové práce z let 2009–2012, ovšem přichází s pozměněnou metodou: Měřička nám už nepředkládá dokumentaci konkrétních míst se zvýšenou hustotou lidského pohybu, ale vytváří abstraktní model davu. Varování před tím, že pohyb velkých mas může být každým okamžikem stržen zcela nepředvídatelnými směrem, je přitom nejčitelnější na tiscích, které sledují rozpoutání vodního živlu při severočeských povodních v roce 2009. Součástí výstavy je Měřičkova autorská kniha Špitál, oceněná první cenou na Grafice roku 2011, a nově dokončené knihy Tramvestie a Povodeň.

Do 17. června bude ve výstavním prostoru Spejs otevřena výstava Markéty Jáchimové s názvem Les. Práce s neonovými zářivkami patří k důležité pozici výtvarné abstraktní moderny a na ni navazujícího minimalizmu. Francouzský umělec François Morellet začal experimentovat s neonkami počátkem 60. let minulého století. Převádí klasické šrafování a kresbu do prostoru, když nahrazuje jeho grafické elementy neonkami, tedy ready mades. Také Američan Dan Flavin začíná v této době experimentovat se zářivkami. Markéta Jáchimová navazuje spíše na polohu Dana Flavina. Její instalace vypovídá o organice rostlinného systému lesa, který znázorňuje pomocí technologických systémů neonového osvětlení.