výtvarné umění

Narodila se v roce 1981. Vystudovala Obchodní akademii v Hradci Králové a po studiích nastoupila na pozici ekonomické asistentky, kterou vykonává dodnes. Miluje tanec, kterému se v dětství profesionálně věnovala. Zbožňuje svého psa. Nedávno si pořídila iPad a stala se z ní vášnivá čtenářka, díky e-knížkám, na kterých ulítává. Spoustu volného času jí také zabírá hasičský kroužek, kterému šéfuje. Žije a tvoří v Hradci Králové. Magdaléna Šťastná Pavlíková. Žena, která není šťastná jen díky příjmení svého muže, ale především díky své vášni k fotografování.

Zhruba do 30. května bude v knihovně Libri Prohibiti otevřena výstava dvou výtvarníků leningradského undergroundu A. Nika a B. Konstriktora (vlastními jmény Nikolaje Akselroda a Borise Akselroda). Nikolaj v Praze nedávno zemřel. Oba autoři byli také literárně činní, publikovali v samizdatu a tato výstava je průřezem jejich díla. Jde o jedinečnou příležitost seznámit se s protagonisty leningradské podzemní výtvarné scény. K dispozici je také reprezentativní katalog výstavy za režijní cenu. Nikolaj – původně vyučený fotograf, který v ruském Petrohradu, tehdy ještě Leningradu, fotografoval jazzové koncerty a festivaly -, spolupracoval s ruskými transfuturisty v čele se Sergejem Sigejem. V 70. letech přijel do Čech, kde jej uvítala začínající normalizace. Pracoval ve spalovně i u dráhy, ve volném čase se věnoval psaní básní, krátkých prozaických textů a glos, které vydával v 80. letech v samizdatovém časopise Munk. Je rovněž autorem řady drobných výtvarných prací, vypracovaných především metodou otisku.

Do 10. května a pak od 14. do 26. května můžete v Galerii u Betlémské kaple zhlédnout výstavu fotografií Jan Reicha s názvem Praha – Cirkus – Paříž. Jan Reich je pokračovatelem české fotografické tradice spojené se jménem Josefa Sudka. Výstava se věnuje třem fotografickým cyklům z let 1958 až 1970 – pražské začátky z let 1958–1959, soubor portrétů cirkusáků z let 1964–1965 a sérii pařížských momentek v duchu Cartiera a Berssona.

Do 17. května můžete v Trafo Gallery zhlédnout rozsáhlou výstavu fotografií The Martha Cooper Files. Ojedinělá ukázka prací legendární americké fotografky Marthy Cooper, která se proslavila soustavným dokumentováním graffiti a hip hop subkultury v době jejich vzniku, tedy v 70. a 80. letech v NYC. Její fotografie nesou nesmrtelné poselství začátků street artu a odrostla na nich nejedna generace. Ač je to vzhledem k jejímu věku neuvěřitelné, Martha ve své práci neustále s nadšením pokračuje a nyní připravuje další dvě publikace – první se věnuje graffiti a street artu v Baltimoru, druhá graffiti boomu v JAR, kde se nyní často vyskytuje. Výstava představuje výběr z jejích prací, kterou bude sama v rámci doprovodných programů provázet a o níž bude v rámci připravované debaty s projekcí hovořit.

Zhruba do 17. května můžete v Mlýnské kavárně zhlédnout výstavu grafické a multimediální činnosti Adriana Kukala s názvem Nenucený výsek aneb 100 zastavení občana K. Jedná se o výstavu při příležitosti dovršení rovné stovky grafických i TV portrétů autorů nominovaných na cenu Magnesia Litera. Vernisáž proběhla za účasti portrétovaných autorů (Denemarková, Baňková, Zmeškal, Gelnar a další). Adrian Kukal vystudoval keramiku a sochařství na SŠUP v Karlových Varech, kresbu a grafiku na UUD v Plzni a v Praze ateliér figurální kresby profesora Borise Jirků a poté na katedře animace a posléze multimediální tvorby na pražské FAMU. Jako filmový grafik, animátor či trikový režisér se podílel na řadě filmových a televizních projektů. Má na svém kontě rozsáhlou pedagogickou a přednáškovou činnost, působí jako dramaturg řady filmových přehlídek.

Do 31. května můžete ve foyer Státního úřadu pro jadernou bezpečnost navštívit výstavu Ivy Fryčové a Hany Růžičkové s názvem Švýcarsko v obrazech a ve fotografii. Iva Fryčová je vnučkou řezbáře Josefa Staňka a dcerou akademického malíře Milana Staňka. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze – obor užitá malba. Po studiích jí byl vzorem její otec, akademický malíř Milan Staněk; od svého dědečka, řezbáře a sochaře Josefa Staňka, se učila technice pastelu. Její volná tvorba je ovlivněna impresionismem, který zrodil „dojem“ jako nový, technologicky podmíněný styl malby.

Do 20. května můžete v Běhal Fejér Institute navštívit výstavu Kurta Gebauera s názvem Pell Mell Alla Villa. Kurt Gebauer k výstavě píše: „V prostorách obýváků, salonů se najde leccos. Fotky, krajinky, kuriozity, sošky. U nás doma se vše nevejde, a tak nabídka ve vile u sousedů je příležitost podívat se na to, co je někde schované a nikdo to ještě neviděl, nebo to bylo viděno někde daleko. V Praze se vystavuje mnoho, a tak jediný důvod, proč to taky tady je, abych se na to podíval sám a možná ještě někdo hodně zvědavý. Bude to druhá sousedská výstava v Dejvicích, potažmo Střešovicích, kde bydlím. První jsme právě spustili v Národní technické knihovně. Třetí bude v létě v galerii U Kobylků. Slíbil jsem tam kresby ze sauny a plavačky litograficky zpracované. Čtvrtá, koncem června v Makráči na Petřinách, bude pokračováním Kurtich, tedy fotek v NTK.“