Strana 88 - výtvarné umění-pozvánka

Do 17. června bude ve výstavním prostoru Spejs otevřena výstava Markéty Jáchimové s názvem Les. Práce s neonovými zářivkami patří k důležité pozici výtvarné abstraktní moderny a na ni navazujícího minimalizmu. Francouzský umělec François Morellet začal experimentovat s neonkami počátkem 60. let minulého století. Převádí klasické šrafování a kresbu do prostoru, když nahrazuje jeho grafické elementy neonkami, tedy ready mades. Také Američan Dan Flavin začíná v této době experimentovat se zářivkami. Markéta Jáchimová navazuje spíše na polohu Dana Flavina. Její instalace vypovídá o organice rostlinného systému lesa, který znázorňuje pomocí technologických systémů neonového osvětlení.

Do 11. května bude v knihovně Libri prohibiti otevřena fotografická výstava Jaroslava Švestky, konaná v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Zároveň s vernisáží proběhl literární a vzpomínkový večer věnovaný právě vydané knize Jaroslava Švestky Deník dřevorubce, kterou je možno zakoupit tamtéž. Svoji literární pozůstalost odkázal pražské knihovně Libri prohibiti čili Zakázané knihy ještě v době svého života. Nebylo to náhodou, ale zcela programově, protože i ve svém spisování byl Jaroslav Švestka neúnavným a nezkrotitelným rebelem, stejně jako v celém svém životě, poznamenaném osobními vzpourami a jejich následky.

Expozice archivu B&M Chochola v rámci 5. ročníku festivalu Prague Photo probíhajícího ve dnech od 24. do 29. dubna v Doxu si zaslouží vaši zvláštní pozornost. Kromě fotografií, tisků, plakátů, pohlednic a publikací opět můžete zakoupit dobové agenturní fotografie za bezkonkurenční ceny. V roce 1939 založil Václav Chochola svůj fotografický archiv s doprovodným protokolem. Témata a data v něm zapsaná tak dokážou identifikovat desetitisíce negativů. Archivaci přikládal význam nejen z hlediska své tvorby, ale i tvorby fotografů – generačních vrstevníků. Podařilo se dochovat část tvorby K. Ludwiga, K. Hájka, Z. Tmeje a dalších. Pokračovateli archivu jsou Chocholova dcera Blanka a vnuk Marek.

Do 27. dubna můžete navštívit poslední výstavu Galerie 21. století. Jedná se o výstavu Jaroslava Valečky s názvem Morbidní romance. Galerie 21. století se touto výstavou loučí s pražskou kulturní scénou, do jejíž historie se nesmazatelně zapsala svými kvalitními výstavami a vernisážemi. Mladý výtvarník Jaroslav Valečka je absolventem pražské AVU, kde navštěvoval ateliér malby u prof. Sopka a ateliér plastiky u prof. Hendrycha. Studoval také v Norsku, Německu a Nizozemí. Od roku 2011 je členem SVU Mánes a členem volného sdružení Natvrdlí.

Až do 21. října 2012 bude ve Valdštejnské jízdárně otevřena jedinečná výstava Jakuba Schikanedera. NG v Praze tak přináší zatím největší přehlídku tvorby tohoto významného malíře přelomu 19. a 20. století, která je pozoruhodná velkým počtem dosud nevystavovaných děl. Při její přípravě stáli autoři před zásadní otázkou pravosti mnoha nově objevených nebo identifikovaných obrazů. Proto je současná expozice také reprezentativní ukázkou umělecko-historického výzkumu a znalecké práce restaurátorů. Vědecký katalog výstavy představuje shrnutí nejnovějších poznatků o životě a díle Jakuba Schikanedera.

Do 24. května bude v Kavárně 3+1 otevřena výstava Nikoly Čulíka – tentokrát pod jménem Čikola Nulík. Výstava nese název Hokus pokus. Kdysi přišel ke známým svých rodičů a představil se: „Jmenuji se Čikola Nulík.” Bylo mu tehdy sedm let a nikdo tehdy ještě netušil, že z něj jednou vyroste malíř. Soustředí se na obor kresby s motivací zkoumat její tematické a výrazové možnosti. Testováním rozmanité škály žánrových forem (si) potvrzuje její bezhraničnost. Propojuje ji s dalšími médii jako text, animace, instalace, které zpracovává do intermediálních novotvarů kresleného románu a filozofických úvah. Kresba je tedy částečně i něčím jiným než jen kresbou. Tato autoreflexivní tendence uvádí klasické i novější formy do vzájemných dialogů a dodává jim novou energii.

Pouze do 5. května bude v galerii Francouzského institutu otevřena konceptuální výstava s názvem Exuvies. V Praze žijící francouzští umělci Kristof Slussareff a Michael Gimenez rádi experimentují s formami a taktikami, které vytvářejí nové technologie a nová média. M. Gimenez se ve svém díle snaží porovnávat různé způsoby komunikace a výrazy užívané v médiích, abychom mohli lépe a jinak pochopit různé prvky – informace, líčení událostí, obrazy – které vytvářejí naše současné dějiny. K. Slussareff během svých instalací používá interaktivitu, již však omezuje do role katalyzátoru, který divákovi umožní vytvořit si nový vztah ke kódům dramaturgie a filmu.