Diplomky VŠUP 2007
Je konec semestru, doba, kdy vysoké školy vystavují práce svých studentů. Také Umělecko-průmyslová škola ve své budově na náměstí Jana Palacha právě vystavuje diplomky letošních absolventů. Jak jsme u studentů zvyklí, prezentují se práce rozličných kvalit a přístupů. Vedle ledabylých „punkových“ projektů s kouzlem revolty uvidíme projekty precizní a profesionálně zpracované, které jsou na cestě ke komerčnímu využití. Jen samotná procházka temnými omšelými chodbami staré školy je přitom silným, téměř divadelním zážitkem.
Proplétáte se tmavými zákoutími mezi odloženými sádrovými skulpturami, zakopáváte o malířské stojany, které se zetlelými draperiemi vytvářejí ponurá zátiší. Sem tam za opršelými rámy oken probleskne krásný výhled na Vltavu a panorama Pražského hradu. Před vámi se za oprýskanými dveřmi střídají jednotlivé ateliéry a jejich mikrosvěty. Škála uměleckých oborů je tak pestrá, že je skoro s podivem, že spolu koexistují pod střechou jedné školy. Architektura, malba, socha, animace, nová média, módní návrhářství, grafika, topografie, sklo, porcelán, nábytek... To vše se schová pod hlavičkou průmyslový design.
V přízemí, hned u vchodu, objevíte předsíň s reprezentačními vzorky těch „nejúspěšnějších“ prací, kterými by se škola asi ráda prezentovala navenek. Mezi svědomitě odvedenými projekty tu na vás čeká například prototyp rekreačního stanu originální konstrukce, který společně s firmou Husky vyvinul Ondřej Václavík. Nenechte se však zmást, to zdaleka není všechno, co Umprumka může nabídnout, zůstat tady, ante portas, by byla opravdová škoda. Překonejte tedy stud a pokračujte skze skleněné automatické dveře, obejděte vrátnici a vystoupejte po honosném schodišti do útrob školy.
V 1. patře, hned po levici, je architektonický ateliér studentů Evy Jiřičné. Vaší pozornosti doporučuji práci
Klaudie Kovářové „Architektura imersivního prostoru“. Autorka studuje možnosti, jak citlivě utvářet architektonický prostor s ohledem na pocity a vzpomínky, které v lidech probouzí. Poezie se střetává s architekturou, báseň je zhmotněná ve 3D prostoru. Vedle přebujelých forem sochařských exhibicí ostatních prací příjemná změna. Tradičně na vysoké úrovni je ateliér módního návrhářství nebo ateliér intermediální konfrontace vedený Jiřím Davidem. Za pozornost letos stojí také ateliér „sklo“ a práce Lenky Stejskalové – Skoumalové „Místo / Cesta / Křižovatky“. Určitě nezapomeňte vylézt až úplně nahoru do 4. patra, kde pod krovem sídlí ateliér animace. Ve filmu Pavla Strnada se ze tmy neodbytně vynořují tajemné postavy a hrají podivnou bizarní stínohru podobnou znepokojivému snu.
Takže než zcela propadnete okurkové sezoně, zaskočte se podívat do VŠUP – třeba cestou do městské knihovny. Ale moc to neodkládejte, výstava končí již toto pondělí.
