V pražském uměleckém centru DOX právě probíhá výstava, kterou by si žádný fanoušek současného umění neměl nechat ujít. Nejenom proto, že jde o díla Douglase Gordona, který je sám o sobě zárukou kvality, ale zejména kvůli celkem netradiční formě, se kterou autor pracuje – videa a filmy.

Už dva roky vás pravidelně občerstvujeme kvalitní porcí živých komorních koncertů z karlínského Studia A pod názvem Radio Wave Live Sessions. Teď jsme ale rozšířili pole působnosti a políčili na vás přesun moderátorů od mikrofonů k djským pultům. Od září startuje Radio Wave DJ Sessions. Vy se tak můžete každý měsíc setkávat se spíkry Radia Wave tváří v tvář pod střechou Paláce Akropolis. Invaze na Malou scénu a Divadelní bar proběhne 10. 9. 2009. Zpestřete si tak začátek školního roku večírkem s vašimi oblíbenými pořady naživo!

Poslech mluveného slova se netěší přílišné oblibě, bohužel. Přitom nabízí jedinečnou možnost – rozšířit literární obzory, a to nejen všem, kterým každodenní čtení činí problémy. Naštěstí pro nadšené posluchače četby na pokračování a hltaly audio knih Český rozhlas a vydavatelství Radioservis bohulibě nebazírují v první řadě na počtu posluchačů či prodaných nosičů a v natáčení i vydávání literárních děl, jejich úprav či dramatizací pokračují, a to i přesto, že na nějakou tu platinovou desku si asi ještě počkají.

Před třemi lety jsme se s hlavními hrdiny Doby ledové – mamutem Mannym, tygrem Diegem a lenochodem Sidem – viděli naposledy. Bylo ale opravdu další setkání nutné? Počáteční díl série byl bezpochyby kouzelný – koho neuchvátil trouba Sid, ten si zamiloval eskapády praštěné prehistorické veverky a jejího ořechu. Druhý díl, který postrádal nějakou výraznější zápletku, už byl o něco slabší, ale množství gagů hodnocení filmu udrželo v solidním průměru. Doba ledová 3 – Úsvit dinosaurů už ale padá téměř na pomyslné filmové dno. A nezachrání ji ani „padák“ v podobě třetího rozměru.

Pokud bych si měla vzpomenout, co jsem poslouchala za muziku, když jsem byla malá, nejspíš bych se nějakou dobu červenala a pak možná radši řekla, že se nepamatuju. Protože přiznejme si, dlouho v tomto údolí kralovala hudba, která děti považovala za pitomce bez názoru a vkusu. Navíc o tom, že by takovou hudbu spolu s ratolestmi mohli poslouchat i jejich rodiče, nemohla být řeč. A pak… přišel Kašpárek v rohlíku. A dokázal, že mainstream pro děti se dá dělat se vkusem, vtipem a na úrovni a tak, aby se líbil i těm dříve narozeným.

PONDĚLNÍ STAGE – Ólafur Arnalds a Seabear z festivalu Iceland Airwaves 08 (7. 9. 2009; 19.00–20.00)
Islandský festival Iceland Airwaves je příležitostí pro zviditelnění především domácích nadějí. Na pondělní Stagei si pustíme submisivního písničkáře Ólafura Arnaldse a posléze i set Seabear, kteří vydávají na známém berlínském indie labelu Morr Music.

„Čím jsi ty, čím jsem já. To jsou otázky, které mne neustále trýzní a pronásledují a nejspíš také hrají nějakou úlohu v mém umění“.

V Museu Kampa je stále ještě k vidění výstava německého expresionistického výtvarníka Maxe Beckmanna. S Beckmannovými obrazy se Pražané mohou setkat v českých galerijních prostorách vůbec poprvé. Nemalou zásluhu na Beckmannově premiéře má právě zmíněné Museum Kampa, které dosáhlo zapůjčení Beckmannových děl z Hamburger Kunsthalle výměnou za půjčku obrazů Františka Kupky. Díla, která jsou na výstavě zastoupena, se řadí zejména do dekády mezi dvacátými a třicátými lety dvacátého století.