Jubilejní desátý ročník festivalu Colours of Ostrava neohromil, ale rozhodně ani nezklamal. Jak je zvykem, představil žánrově hodně rozličnou skupinu umělců. Jen by mu podle nás slušela menší orientace na world music, protože když už dramaturgie sáhne do vzdálenějších žánrů, mívá obvykle šťastnou ruku. Festival by tím mohl přilákat i jiné divácké spektrum a my se nemuseli neustále prodírat lesem batikovaných triček a krámků s ručně dělanými šperky.

V pondělí začne v Bayreuthu 100. ročník slavného hudebního festivalu. Český rozhlas odvysílá čtyři přímé přenosy a jeden záznam. V pondělí to bude v 15:55 na Vltavě a také na stanici D-dur Wagnerův Tannhäuser. Od úterý do čtvrtka ve stejných časech nabídne přímé přenosy jen stanice D-dur a v sobotu v 19 hodin odvysílá Vltava záznam představení Tristana a Isoldy. Vltava začne také od pondělí číst na pokračování z Tankového praporu Josefa Škvoreckého. Začátek je vždy v 8:25 a text interpretuje Miroslav Moravec. Ve čtvrtek Vltava připomene 270. výročí úmrtí Antonia Vivaldiho. Série hudebních pořadů vyvrcholí ve 20:50 operou Catone in Utica.

Letní program uvedl na scénu Švandova divadla další Vieweghův text. Tentokrát se jedná o novelu Biomanželka. Režie Dodo Gombára neubrala původnímu textu nic z jeho grotesknosti, nadsázky i skryté hořkosti, a přesto se umně vyhnula příliš přímočarému převedení na jeviště. Biomanželka se tak i v divadle stala příjemnou podívanou, při které se nebudete nudit.

Většina propagačních frází mluví o finále Harryho Pottera jako o vyvrcholení série, události desetiletí a jedné generace. Pravdou však je, že každý alespoň trochu gramotný fanoušek Harryho Pottera došel konce před několika lety. To, co se od tvůrců čeká, není překvapivé odhalení, co se stane na konci, ale očekávání, jak látku pojmou a co z existujícího materiálu vytvoří. Yates tak Pottera bere v trochu válečném tónu, ale jinak se soustředí pouze a jen na ústřední postavu chlapce, který přežil.

Konceptuální fotografická výstava Lucie Scerankové je k vidění do 9. srpna v Galerii A.M. 180 sídlící v klubu Utopia. Tato slovenská výtvarnice se v minulosti věnovala převážně prostorové tvorbě s konceptuálními přesahy (např. lapidární objekty, kterým přiřazovala sociální funkce). Jejím silným tématem byla intimita, symbolika domova a podmínky existence soukromého prostoru. V poslední době nově objevuje možnosti pohyblivého a fotografického obrazu. Vytváří důmyslné kompozice, magické scénografie či fiktivní krajiny.

Milomir Kovačevič představuje své snímky v Galerii kritiků v pražském paláci Adria, a to již jen do 30. července. Přijďte se pokochat osobitými fotografiemi proslulých míst Paříže: tour Eiffel, boulevard Saint-Michel aj. Získávají tak skrz hledáček jeho fotoaparátu nový, dosud nepoznaný rozměr. Paříž se stala od roku 1995 Kovačevičovým druhým domovem. Toulá se ulicemi a zachycuje prchavé okamžiky fascinujícího města na Seině, města světel, města lásky, noční cestu z divadla, časnou návštěvu kabaretu… Noční Paříž je královstvím iluzí. Nezapomeňte, Paříž totiž v noci nikdy nespí.

Prodejní výstava fotografií Pavla Béma pod názvem Everest/7 summits je k vidění do 28. srpna v přízemí Novoměstské radnice na Karlově náměstí v Praze. Koruna planety, tj. 7 summits (7 vrcholků), je horolezecký projekt, který byl poprvé definován v 80. letech 20. století amatérským horolezcem Richardem Bassem. Jde o 7 nejvyšších vrcholů na jednotlivých kontinentech: Denali (Severní Amerika), Aconcagua (Jižní Amerika), Vinson (Antarktida), Elbrus (Evropa), Kilimandžáro (Afrika) a Mt. Everest (Asie). Pavel Bém stanul na nejvyšším bodě světa 18. května 2007. Třeba se příště vyfotografujete na tomto vrcholu právě vy.