Tipy k poslechu rádia - Ludvík Aškenazy: Bylo to na váš účet
Rozhlasovou hru Ludvíka Aškenazyho Bylo to na váš účet odvysílá v úterý ve 20 hodin Vltava. Následovat bude sestřih z besedy, která se uskutečnila po skončení prvního poslechu rozhlasové hry v budově Českého rozhlasu s názvem Radiokino. Paralelně s hlavním výběrem Kánonu 100 oslovila Vltava také současné i minulé rozhlasové tvůrce a teoretiky a spolu s nimi sestavila seznam deseti nejvýznamnějších rozhlasový her. V Kánonu 100 rozhlasové hry se na prvních místech umístili tři z nejslavnějších rozhlasových her naší historie – Bylo to na váš účet od Ludvíka Aškenazyho (Prix Italia 1964, režie Jiří Horčička), Linka důvěry od Miloslava Stehlíka a Válka s mloky podle Karla Čapka. V desítce her dále nechyběla Kafkova Proměna režiséra Josefa Henkeho, Let do nebezpečí podle Arthura Haileyho, ze současných realizací pak Vojcek. Ve středu ve 20 hodin začne ČRo Dvojka reprízovat četbu ze Svatého Xaveria Jakuba Arbesa. V neděli 28. října začalo vysílat další Rádio Retro, tentokrát věnované první republice. Tradičně trvá 28 hodin, takže se každý den budou všechny pořady vysílat se 4hodinovým zpožděním a po týdnu se vše opakuje ve stejných časech.
TIPY K POSLECHU RÁDIA RETRO:
PONDĚLÍ
0:35 MS v kopané Řím (1934)
Mezi reportážemi z časů první republiky nemůže chybět žánr, který měl v této době svého nekorunovaného krále v osobě reportéra Josefa Laufera. Nikdy nebyl zaměstnancem rozhlasu, patřil neodmyslitelně k ČTK a sportovním reportérem rozhlasu se stal vlastně náhodou. Na MS v Římě jsme sice nevyhráli, ale zato se nám dochoval kompletní záznam Lauferovy reportáže. Respektive kompletní záznam toho, co se pro technické poruchy na trase podařilo tehdy odvysílat. Mluví-li se někdy o prvorepublikové eleganci a noblese, pak by se to mělo spojovat především s úrovní reportování Josefa Laufera, který je dodnes těžko dosažitelným vzorem.
2:20 Praha tone dnes v záplavě barev
Jedním z pojmů, které nemůžeme přejít bez povšimnutí, je také datum 28. října. Za první republiky to byl skutečný svátek, oslava samostatnosti, oslava osvobození. Rozhlas na 28. říjen připravoval pořady různé, ale nejvelkolepější oslava 28. října se nepochybně odehrála v roce 1937. Z té doby se v našem archivu před časem našly zvukové fólie, díky kterým jsme mohli poskládat mozaiku tehdejšího vysílání rozhlasu. Nahrávky z 28. října 1936, kdy Prahu navštívil rumunský král se synem korunním princem digitálně rekonstruoval archivář Miloslav Turek, který cituje z dobových vysílacích protokolů. Prvorepublikové reálie komentuje Jakub Doležal z Archivu Kanceláře prezidenta republiky, vojenský historik Eduard Stehlík a bývalý protokolář Jindřich Forejt.
4:00 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
4:48 Pásmo o reportérovi Frantovi Kocourkovi
Už v první polovině 30. let spolupracoval s Československým rozhlasem, v únoru 1934 prošel v té době standardní reportérskou zkouškou spočívající v komentování děje promítaného na plátno. Franta Kocourek odvysílal desítky přenosů, byl vybaven jazykově, disponován brilantní češtinou a schopností formulovat srozumitelně i pro běžné posluchače. Ti ho za to měli rádi a německý fašismus právě naopak.
5:16 Pásmo o reportérovi Josefu Cincibusovi
Komerční inženýr, reportér a pozdější redaktor Supraphonu patřil k těm nejtypičtějším hlasům za první republiky. V roce 1935 se stal hlasatelem Československého rozhlasu a vzápětí reportérem, jehož věcný styl a vždy pečlivě odměřená dávka emocí mu zajistily vynikající ohlas u běžné i odborné veřejnosti. Jistá strohost a uměřenost v protektorátním období ho uchránila od poválečného odsouzení. Nahrávky s hlasem ing. Josefa Cincibuse komentuje jeho syn, svého času rovněž pracovník rozhlasu.
5:44 „Řekni mu, že je blbej…“
Těmito slovy reagoval Jaroslav Ježek v Americe na právě mu přeloženou otázku, jak může skládat na jedné straně vážné seriózní kompozice a na straně druhé populární a lehké šlágry. Na Jaroslava Ježka jakožto ikonu prvorepublikového jazzu vzpomínají někdejší jeho kolegové z Osvobozeného divadla.
7:08 Pásmo o prvním hudebním šéfovi rozhlasu K. B. Jirákovi
V dubnu roku 1930 nastoupil do rozhlasu hudební skladatel a dirigent Karel Boleslav Jirák, který se stal prvním hudebním šéfem této instituce. Zavedl pevné vysílací schéma hudebních programů a energicky prosazoval a obhajoval vysílání vážné hudby, proti které se posluchači vytrvale bouřili. K. B. Jirák argumentoval, vypočítával procentuální zastoupení hudby vážné oproti skladbám lidovým a zábavným a neustoupil. Přivedl do rozhlasu řadu osobností meziválečné hudby a v neposlední řadě zvolil pro pražský vysílač dnes už legendární harfovou znělku. Na K. B. Jiráka v pořadu vzpomíná jeho manželka Blanka, se kterou po roce 2000 natáčel Jiří Vejvoda.
8:00 Jak mluvil TGM
Pásmo archivních nahrávek s hlasem prvního československého prezidenta doplněné úryvky textů Karla Čapka s postřehy o tom, jak se TGM vyjadřoval, jaká používal slova a jaký byl jeho vztah k mluvenému projevu.
8:30 Jak jsme začínali – Karel Kramář (1937)
Projev prvního ministerského předsedy Československé republiky, ve kterém rekapituluje svoje politické působení krátce před svou smrtí.
9:22 Reportáž o výlovu Rožmberka (1933)
24. října 1933 uvedl Československý rozhlas reportáž z hráze rybníka Rožmberk. Z nahrávky plyne, jaká byla toho roku ryba a také jakou podobu a dikci měly pořady tohoto žánru v desátém roce existence pravidelného rozhlasového vysílání v Československu.
10:10 Josef Bezdíček o počátcích rozhlasové hry (1960)
Za první republiky se utvářely všechny rozhlasové žánry, a to publicistické i umělecké. Dnes jsou nesmírně populární audioknihy, ale mluvené slovo v rádiu má svojí tradici už od dvacátých let. Režisér Josef Bezdíček tehdy s Daliborem Chalupou nebo Františkem Kožíkem utvářeli v brněnském rozhlase zákonitosti literárně-dramatických tvarů a prošlapávali mnohé slepé uličky. S Josefem Bezdíčkem hovoří Jan Wenig.
10:27 Co jste dělali 18. května 1923?
Václav Cibula uvádí nahrávky z amatérského pásku, který po druhé světové válce natočil rozhlasový publicista a herec ND Karel Pech. Ptal se svých kolegů, zda si vzpomínají na den, kdy u nás začalo pravidelné vysílání rozhlasu.
10:57 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
12:16 Vláda demokracie (1936)
Pásmo s nahrávkami hlasu Antonína Hampla, poslance Československé sociálně demokratické strany dělnické. Přednáška o demokracii je z roku 1938. Uslyšíte úvahy o demokracii, demokratických režimech, současné těžké době.
12:52 Jak my žijeme – Nezaměstnaný (1938)
Na počátku roku 1938 uvedl Československý rozhlas sérii besed Jak my žijeme, ve které představil některé vrstvy společnosti. Vybrané relace se dochovaly v kompletním znění.
13:42 Tisíc nových pilotů k zesílení obrany (1935)
Po nástupu Hitlera k moci začínalo být zjevné, že československé letectví bude důležitou složkou obrany státu. Slyšíme projev divizního generála Jaroslava Fajfra u příležitosti akce Tisíc nových pilotů k zesílení národní obrany. Proslov byl vysílán 12. 5. 1935 v rámci pořadu Referát o otevření hangáru Aeroklubu Republiky československé. Jaroslav Fajfr působil později za všeobecné mobilizace na podzim 1938 jako velitel letectva Hlavního velitelství.
14:04 Dalibor Chalupa o počátku rozhlasových her (1970)
Otci zakladateli rozhlasové dramatiky byli ve dvacátých letech v Brně režisér Josef Bezdíček, dramatik František Kožík a dramaturg Dalibor Chalupa. Hlavně jeho spolupracovníci nejen z časů avantgardních prvorepublikových počátků vysílání rozhlasových her mu blahopřáli ke kulatým narozeninám v pořadu z cyklu A léta běží.
14:56 O technickém rozvoji rozhlasu (1935)
Dvanáct let existence prvorepublikového rozhlasu, v té době již majoritně vlastněného a řízeného státem, ve slovech ing. Josefa Strnada, ministerského rady Ministerstva pošt a telegrafů, místopředsedy jednatelského sboru společnosti Československý rozhlas a zástupce naší země v mezinárodní rozhlasové unii jakožto člen technické komise.
15:09 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
15:37 Nad knihou Prvních deset let Čs. rozhlasu (1983)
Tam, kde neexistují dobové nahrávky prvorepublikových pracovníků rozhlasu, přicházejí ke slovu pozdější pamětnické rozhovory. Ota Nutz v roce 1983 natáčel pro pořad 3×60, a to stereo s autorkou pozoruhodné knihy Prvních deset let Československého rozhlasu Annou J. Patzakovou, která zmapovala historii našeho rozhlasu od roku 1923 do roku 1933 a dodnes je tato publikace cenným (a často jediným) zdrojem informací.
16:00 K čemu zavazuje světová krize čs. demokracii (1933)
Projev ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše z 19. dubna 1933.
16:08 Jan Malypetr před vypsáním nových voleb (1933)
V roce 1935 se v Československu konaly předčasné volby. Před jejich vypsáním promluvil v rozhlase ministerský předseda Jan Malypetr a z jeho slov vysvítá řada zajímavých informací o tehdejších politických i hospodářských poměrech Československé republiky. Zmiňuje se například o začátku krize v roce 1929, nebo o řešení nezaměstnanosti.
17:29 Jan Grmela: Požár opery (1933)
Ukázkou rozhlasové dramatiky počátku třicátých let je učebnicový titul Požár opery. Jan Grmela v něm (poprvé v roce 1930) uvedl ve své době oblíbený žánr mystifikační hry ve formě rozhlasové reportáže. Při svém prvním uvedení vzbudila hříčka velký rozruch, a to jak u posluchačů, tak u odborné veřejnosti. Požár opery se stal populárním, a tak byl v roce 1933 vydán na gramodesce. Díky tomu si můžeme udělat vlastně autentickou představu, jak tato první rozhlasová mystifikace v dějinách zněla. Slyšíme tu druhého hlasatele Radiojournalu Františka Havla a činoherní sbor.
17:42 Portrét Miloslava Dismana, reportéra
Původně nuselský kantor Miloslav Disman spolupracoval s Československým rozhlasem v oboru školského vysílání a po roce 1931 se stal uměleckým vedoucím DRDS, dětského dramatického souboru nesoucího jeho jméno. Stal se režisérem rozhlasových her a pásem, ale dokonale zastal také profesi hlasatelskou a reportérskou. Jeho strhující projev si připomeneme na několika prvorepublikových i pozdějších nahrávkách.
18:10 Kam spěje technika (1970)
První reminiscence meziválečného rozhlasového vysílání s využitím dobových zvukových záznamů se u nás začaly objevovat ve druhé půli šedesátých let a nastupující normalizace tomu učinila přítrž. Nicméně v průběhu několika málo uvolněnějších let se povedlo natočit několik cenných pásem, ve kterých znějí nahrávky z 30. let komentované buďto odborníky daného oboru nebo dokonce pamětníky. V roce 1970 se redaktorky Mila Semrádová a Eva Kacetlová pustili ještě dál. Ke vzpomínce a komentáři pozvali dokonce přímo jednoho z protagonistů besedy na téma „Kam spěje technika“ ing. Vladimíra Lista. Věhlasný elektrotechnik v roce 1934 diskutoval po linkách napříč republikou o technickém pokroku a po desítkách let se mohl k tomuto tématu osobně vrátit.
18:54 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
20:57 Otevření kaple s hrobem J. A. Komenského (1937)
Pásmo sestavené z úryvků záznamu přímého přenosu slavnosti otevření kaple s hrobem Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu 8. května 1937. Sám reportér Josef Cincibus byl po celý svůj život přesvědčen, že tuto jeho reportáž rozhlas nezaznamenal, ale po roce 2000 se ji podařilo čistě náhodou objevit a digitálně rekonstruovat. Na základě reportérových pamětí z druhé půle třicátých let tyto nahrávky komentuje jeho syn Josef Cincibus.
21:44 Vzpomínka na plukovníka Švece (1933)
Proslov Rudolfa Medka k 15.výročí tragické smrti plk. Josefa Jiřího Švece. Josef Jiří Švec byl zapálený sokol, vášnivý rusofil, který se na začátku první světové války zapojil do působení československých legií v Rusku. Postupem doby se v roce 1918 v létě stal plukovníkem a těsně před vznikem Československa dobrovolně odešel ze života za okolností hodných důstojníka: 24. října 1918 mu jeho podřízení odmítli poslušnost. Jejich mínění ovlivnil komunistický agitátor a oni nechtěli splnit rozkaz k vytlačení přesily bolševiků. Ve tři hodiny v noci 25. října 1918 proto Josef Jiří Švec zvolil dobrovolnou smrt, která československými vojáky natolik otřásla, že rozkaz přeci jen splnili. Jejich velitel byl pohřben 28. října 1918 v Čeljabinsku a v roce 1933 se jeho ostatky podařilo od sovětské vlády získat a přenést do Památníku osvobození na Vítkově. Této události bylo přítomno na 20 tisíc lidí. V této době o Josefu Jiřím Švecovi mluvil v rozhlase generál Rudolf Medek, sám velká postava našeho vojenství a literatury. Na základě jeho hry o plukovníku Švecovi inscenuje jeho příbeh v současnosti Národní divadlo v Praze.
21:51 Pavel Eisner: Dva národy na jednom území (1936)
Přednáška Pavla Eisnera o čs. demokracii, jejích ideách, o vztahu Čechů a Němců na našem území, o kulturách a duchovních statcích obou národů, o ideálu české demokracie, o německé a české literatuře.
ÚTERÝ
0:00 Objevený projev T. G. Masaryka (1931)
Teprve nedávno byl na zvukové fólii objeven proslov prvního československého prezidenta z 28. října roku 1931. Snímek je technicky ne příliš zdařilý, ale jednak je z doby, ze které ještě nemáme mnoho původních rozhlasových nahrávek a jednak je to dáno spíše umístěním mikrofonu při nahrávání než dobou jeho vzniku. Přesto jde o unikát, protože dokumentů s hlasem TGM se nedochovalo mnoho.
1:10 F. X. Šalda: Něco o moderní kritice (1933)
Rozhlas za první republiky dbal o povznesení a vzdělání svých abonentů. Ti se sice často bouřili proti vážným relacím a zvláště pak proti komorní a symfonické hudbě, ale vedení rozhlasu přesto zařazovalo do programu přednášky a besedy osvětového charakteru.
1:25 Josef Svatopluk Machar o Janu Nerudovi (1934)
Jméno Josefa Svatopluka Machara je obyčejně spojeno s pojmy jako básník a prozaik, ne každý se potkal s informací, že po roce 1918 byl Machar požádán Masarykem, aby se ujal funkce generálního inspektora československé armády. V tomto případě však hovoří o osobnosti Jana Nerudy.
1:42 Zprávy ČTK (prosinec 1936)
Jak vypadalo zpravodajství ČTK vysílané v Československém rozhlase? Jaké mělo tempo, jaký obsah? Poslechněte si jedny kompletně dochované zprávy z konce roku 1936, ve kterých uslyšíte nejen o událostech dne, ale také kdo se pohřešuje a jaké bude počasí.
2:04 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
2:34 Čest průkopníkům rozhlasu (1970)
Ohlédnutí za lidmi, kteří se za první republiky pustili do nejistého podniku s touhou udělat něco pro mladou demokratickou společnost. Věřili, že vzdělání a povznesení musí přinést pokrok, mír a prosperitu. Praxe ukázala, že to nebude tak jednoduché.
3:07 Jak se vyrábí věstník Radiojournal (1936)
Nejen tradice pravidelného rozhlasového vysílání se u nás traduje od časů meziválečných, ale také nepřetržitá tradice 95 let vydávání rozhlasového programového časopisu, který se dnes jmenuje Týdeník rozhlas. Jeho předchůdce začal vycházet po létě 1923 a stal se reprezentativním přehledem všech slyšitelných evropských stanic. Jaká byla jeho výroba v roce 1936 zachytil ve své reportáži ing. Josef Cincibus.
DALŠÍ TIPY K POSLECHU:
PONDĚLÍ 29. ŘÍJNA
1:05 ČRo Plus – Názory a argumenty
K výročí státního svátku 28. října, vzniku Československa budeme
diskutovat v neděli i v pořadu Názory a argumenty. Jakých bylo
československých sto let? Hosty budou bývalý premiér České republiky a
předseda Senátu Petr Pithart, historikové Eva Doležalová a Jaroslav Šebek
z Historického ústavu Akademie věd České republiky, komentátor Českého
rozhlasu Radko Kubičko a publicista a politický teoretik Přemysl Janýr.
Moderuje Jan Vávra.
Pořad se v premiéře vysílá už v neděli 28. října v 18:10. Poté
kdykoliv k poslechu v iRadiu.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Plyn v parku Gezi
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Lucie Pernetová, Kryštof Krhovják a Matouš Ruml. Režie Vlado Rusko.
19:30 ČRo Vltava – Koncertní sezóna Symfonického orchestru Českého rozhlasu
Přímý přenos 2. abonentního koncertu řady Když klasika je vášní z Dvořákovy síně Rudolfina v Praze. Sólistka Simona Šaturová (soprán) Dirigent Ondrej Lenárd. Vítězslav Novák: V Tatrách, symfonická báseň, op. 26 Eugen Suchoň: Ad Astra, cyklus písní pro soprán a orchestr na básně Štefana Žáryho, op. 16 Josef Suk: Asrael, symfonie pro velký orchestr, op. 27 Uvádí Jitka Novotná
21:00 ČRo Dvojka – Klub osamělých srdcí seržanta Pepře
Připravil a uvádí Jiří Černý. Pravidelnou pondělní večerní hodinu svých vzpomínek a dojmů, jakési „veřejné samoty“, prokládá Jiří Černý tentokrát nahrávkami skupin Brontosauři a Jethro Tull, Lindy Jonesové, Fantastic Negrita, Freddieho Mercuryho a Montserrat Caballé, Joan Baezové a skupiny Tangerine Dream.
22:00 ČRo Vltava – Ivana Dobrakovová: Bambini e genitori
Povídka slovenské autorky o dětských bojích i o bojích dospělých lidí. Z překladu Lenky Brodecké ji upravila Klára Fleyberková. Účinkuje Jitka Sedláčková. Režie Dimitrij Dudík.
ÚTERÝ 30. ŘÍJNA
10:00 a 19:00 ČRo Vltava – Vizitka
Dagmar Voňková, písničkářka. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Imámové a prezervativy
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Kryštof Krhovják, Lucie Pernetová, Michal Zelenka, Ivan Řezáč a Matouš Ruml. Režie Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Ludvík Aškenazy: Bylo to na váš účet
Hra oceněná za nejlepší režii na festivalu Prix Italia v roce 1964 byla v anketě mezi rozhlasovými odborníky zmiňována nejčastěji. Inscenaci doprovodí závěrečná debata z prvního vltavského Radiokina s Jarmilou Konrádovou a Janem Vedralem, uvádí Petr Gojda. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička. Osoby a obsazení: Jaroslav Pokštefl, úředník (Karel Höger), jeho mladý hlas (Vladimír Brabec), jeho matka (Marie Vášová), teta Anna (Jaroslava Adamová), Willi (Rudolf Hrušínský st.), Hanička (Jana Drbohlavová), pan Kohoutek (Valtr Taub), telefonistka (Jindra Hollmanová) a telefonistka (Věra Labská). Natočeno v roce 1964
STŘEDA 31. ŘÍJNA
9:10 ČRo Vltava – Gaye Boralioglu: Je Turecko mezi Východem a Západem mostem nebo černou dírou?
Esej turecké prozaičky a scénáristky z překladu Petry Sedmíkové připravila Petra Kultová.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Černá dívka
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Jana Stryková a Lucie Pernetová. Režie Vlado Rusko.
15:00 ČRo Vltava – Odpolední koncert
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet d moll op. 34 (29 min). Hraje Vlachovo kvarteto. – Biblické písně op. 99. Cyklus písní na slova Bible kralické (30 min). Zpívá Věra Soukupová. Hraje Ivan Moravec (klavír).
18:30 ČRo Vltava – Patrick Modiano: Ulice Temných krámků (1/9)
Příběh soukromého detektiva, který jde po stopách vlastní ztracené
minulosti. Z překladu Václava Jamka pro rozhlas upravil Ludvík Němec.
V režii Radima Nejedlého účinkují Michal Bumbálek a Věra Zástěrová.
(Brno)
Vysílá se každý den ve stejném čase.
20:00 ČRo Dvojka – Jakub Arbes: Svatý Xaverius (1/8)
Jedno z nejznámějších romanet českého spisovatele a žurnalisty,
obsahově se vztahující k obrazu sv. Xaveria v chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně. Připravila a režii má Markéta Jahodová. Redaktor Jiří
Vondráček. Účinkuje Jan Hartl. Natočeno v roce 2010.
Vysílá se od pondělí do pátku ve stejném čase.
Celá četba je trvale ke stažení na https://hledani.rozhlas.cz/iradio/?…
20:00 ČRo Vltava – Večer na téma
Malíř pražských nokturen a soumraků. Procházka pražskou výstavou Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně s profesorem Tomášem Vlčkem doplněná literárními ukázkami a básněmi Karla Hlaváčka, Rainera Marii Rilka a Jaroslava Vrchlického v podání Jiřího Hromady, s hudbou Zdeňka Fibicha a W. A. Mozarta. Připravil Jiří Kamen. Natočeno v roce 2012
22:00 ČRo Vltava – Marek Piaček: Rieky, ľudia, mosty
Elektroakustická kompozice mapující jedinečný genius loci dvou měst – Prahy a Bratislavy. Základní zvukový materiál skladby, která je věnovaná 100. výročí vzniku Československa, tvoří nahrávky pěti bratislavských a pěti pražských mostů.
ČTVRTEK 1. LISTOPADU
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Bajbajbuš
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Matouš Ruml, Ivan Řezáč, Kryštof Krhovják a Marek Holý. Režie Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Zdeněk Bouček: Ismy po česku – Hovadismus
Jeden z dílů dokumentárního cyklu Ismy po česku, které v roce
2005 realizovali různí autoři v dramaturgii Jitky Škápíkové. Boučkův
díl Hovadismus aneb Stalinův pomník v povětří aneb Myslím to upřímně
zkoumá různé podoby hovadismu napříč českou minulostí a kulturou.
Repríza v neděli 4. listopadu ve 14 hodin.
PÁTEK 2. LISTOPADU
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: To z lásky, sestro
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Jana Stryková, Ivan Řezáč a Marek Holý. Režie Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Koncertní sezóna
Z evropských pódií Přímý přenos z Mnichova Dmitrij Šostakovič: Koncert pro housle č. 1 a-moll op. 77. – Igor Stravinskij. Svěcení jara. Hraje Leonidas Kavakos a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Řídí Mariss Jansons. Přímý přenos ze sálu Philharmonie im Gasteig uvádí Dita Hradecká.
22:00 ČRo Vltava – Rádio Dada
Debbi Love. Diskusně dramatický fantaskní pořad s hosty a posluchači. Bio Masha reaguje na aktuální dění v životě a světě mluveným slovem, Luděk Kazda hudebními nástroji rámuje dění v akustické celky. Forma zahrnuje všechny poslechové žánry a s nadsázkou a pochopením je kombinuje, podobně jako hlukový smog, ve kterém se dnešní člověk ocitá (neustále něco slyší a míchá to v hlavě s tím, co zjišťuje, že si myslí).
SOBOTA 3. LISTOPADU
11:30 ČRo Vltava – Gustav Meyrink: Opálové oči; Tajemství zámku Hathaway
Dva tajuplné příběhy z povídkového souboru Kouzelný roh německého šosáka. Připravil Dominik Mačas. Překlad Božena Koseková. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava. (Plzeň)
13:05 ČRo Dvojka – Ivan Hejna: Bílé stopy
Příběh o odvaze a kamarádství, ale i o zbytečném riskování. Hudbu složil a řídí Leoš Kosek. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Berger. Účinkují: Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Jaroslav Moučka, Vilém Besser, Miloš Hlavica, Dominik Štros, Petr Hořejš, František Šulc, Martina Zaoralová, Jiří Petíra a Petr Zdražil. Natočeno v roce 1983.
13:30 ČRo Vltava – Odposlechy
Všechnu moc imaginaci! Aktuální hudební dění komentuje Pavel Klusák.
14:00 ČRo Vltava – Sofoklés: Élektra
Přeložila Hana Burešová. Rozhlasová úprava Štěpán Otčenášek, Hana Burešová a Helena Herbrychová. Hudba Aleš Březina, zvukový design Pavel Ridoško. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Hana Burešová. Osoby a obsazení: Élektra (Eva Hacurová), Orestés (Pavel Neškudla), Chrysothemis (Marie Poulová), Klytaiméstra (Petra Špalková), Vychovatel (Jan Vondráček), Aigisthos (Jan Meduna), Chór (Klára Sedláčková-Oltová), Chór (Marie Turková) a Chór (Magdalena Zimová). Natočeno v roce 2018
15:30 ČRo Vltava – Koncert týdne
Recitál Igora Levita – 2. část. Frederic Rzewski: The People United Will Never Be Defeated (58 min). Záznam z festivalu Kissinger Sommer ze 7. července 2018.
16:30 ČRo Dvojka – Šance pro šanson
Eva Hazdrová-Kopecká zve do světa legendárních písní, na něž by byla škoda zapomínat, i těch novějších, jež by byla škoda neznat.
17:00 ČRo Vltava – Reflexe: Historie!
Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Martin Groman.
18:00 ČRo Vltava – Fernando Pessoa: Nevinnost je nemyslet
Básně Alberta Caeira, jedné z fiktivních spisovatelských osobností portugalského básníka a prozaika Fernanda Pessoy. Připravil Dominik Mačas. Překlad Pavla Lidmilová. Účinkuje Miloslav Mejzlík. Režie Jakub Doubrava. (Plzeň)
20:00 ČRo Vltava – Craig Bohmler: Jezdci z purpurových stepí
Opera o třech dějstvích na motivy nejznámnějšího westernu Zane Graye. Libreto Steven Mark Kohn Záznam světové premiéry v Arizona Opera, Tucson & Phoenix Osoby a obsazení: Jane Withersteen (Laura Wilde), Lassiter (Joshua Jeremiah), Bern Venters (Joshua Dennis), Bess (Amanda Opuszynski), Biskup Dyer (Kristopher Irmiter), Starší mormonské církve Tull (Keith Phares), Judkins (Hugo Vera), Zloději dobytka (John Kraft, Vassilios Makavos). Sbor a orchestr opery v Arizoně. Provedení řídí Joseph Mechavich. Pořad připravil Boris Klepal.
21:30 ČRo Dvojka – Je mi ctí
Připravil a uvádí Jan Spálený.
22:00 ČRo Dvojka – Marcel Schwob: Král se zlatou maskou
Symbolická povídka o vladaři v masce, který žil mezi maskami. Z francouzštiny přeložil Oskar Reindl. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Dramaturgie Ludvík Němec. V režii Lukáše Kopeckého účinkují Jana Štvrtecká, Viktor Skála a Pavel Zatkoukal. (Brno)
22:45 ČRo Vltava – Planoucí granátové jablko
Výběr z tvorby současných tureckých autorů, básníka Haydara Ergülena a básnířky Lali Müldürové. Z vlastních překladů připravila a okomentovala Zuzana Gabrišová.
NEDĚLE 4. LISTOPADU
8:00 a 23:00 ČRo Vltava – Duchovní Evropa
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi. Dušičky, Hrastovlje a Tanec smrti.
8:30 a 23:30 ČRo Vltava – Ke kořenům
S Petrem Vaďurou a jeho hosty hledáme v Bibli a křesťanské tradici odpovědi na smysl našeho jednání v soukromém i veřejném životě. Vykořisťování.
11:00 ČRo Vltava – Karel Josef Beneš: Uloupený život – (4/5)
Seriál o osudu ženy, která se stane dvojnicí vlastní sestry. Dramatizace Šárka Kosková. Dramaturgie Jana Paterová. Redaktor Jana Paterová. Režie Markéta Jahodová. Osoby a obsazení: Martina (Vanda Hybnerová), Toman (Jiří Schwarz), JUDr. Král (Rudolf Kvíz), Erlebachová (Jaroslava Obermaierová), Karal (Zdeněk Hruška), Erlebach (Ilja Racek), Cilka (Simona Vrbická), Aljuchin (Jaromír Meduna), Stadler (Jiří Holý), MUDr. Planck (Rudolf Pellar), Hlas (Petr Křiváček) a Andersen (Pavel Pípal). Natočeno v roce 1997
13:05 ČRo Dvojka – O pyšné Karuši
Rozmařilost bývá v pohádkách vždycky potrestána. A že není radno zahrávat si s mužskou trpělivostí a tahat ženichy za nos, to ví snad každá holka na vdávání. Jenom Karuše ne… Volně na motivy pohádky Heleny Lisické napsala Šárka Kosková. Hudba Tomáš Pergl. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Lukáš Hlavica. Účinkují: Magdaléna Borová, Miroslav Táborský, Jaroslav Plesl, Hynek Čermák, Marek Němec, Matouš Ruml, Jiří Schwarz, Růžena Merunková, Zdeněk Hess, Miloš Hlavica, Libuše Šplíchalová, Petr Šplíchal, Jiří Litoš, Jana Knappová, Eva Přibylová, Kateřina Tučková, Zdeněk Sadovský a Václav Balák. Natočeno v roce 2014.
14:05 ČRo Dvojka – 3×60, a to v pohodě
Magazín, ve kterém najdete programový týdeník, reportáž, poklady rozhlasového archivu a hudbu pro nedělní odpoledne. Připravil a uvádí Tomáš Černý.
17:00 ČRo Vltava – Margaret Atwoodová: Neprotivte se vůli třetího oka
Kompozice z krátkých textů kanadské spisovatelky. S použitím překladů Viktora Janiše a Miroslava Jindry připravila Dagmar Oravová.
18:00 ČRo Vltava – MusiCafé
Passion Chanson. Voix du Sud – Hlas z jihu. Připravila a uvádí Eva Cendors.
19:00 ČRo Vltava – Sedmé nebe
s Vladimírem Franzem. Hudebníci o hudbě.
20:00 ČRo Dvojka – Nikolaj Alexejevič Někrasov: Petrohradský lichvář
Komedie o nápadníkovi, který byl nucen podvést lakomého lichváře, aby dostal svolení k sňatku s jeho dcerou. Přeložila Hana Budínová. Rozhlasová úprava Hana Duchková. Hudba Jiří Váchal. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Josef Melč. Účinkují Josef Somr, Libuše Šafránková, Miroslav Masopust, Míla Myslíková, Josef Kemr, Petr Kostka, Václav Postránecký a Radim Vašinka. Natočeno v roce 1979.
21:00 ČRo Vltava – Futurissimo
Ruská moderní hudba Připravil Vojtěch Frank. Andrej Volkonskij: Suita Zrcadla. (7 min). – Edison Děnisov: Les Pleurs: Pláč při pohřebním průvodu (7 min). – Rodion Ščedrin: Klavírní concert č. 2 (13 min). – Valentin Silvestrov: Hudba-kýč (6 min). – Alfred Šnittke: Serenáda (10 min). – Sofija Gubajdulina: Stimmen… verstummen (8 min). – Kirill Molčanov: A jitra jsou zde tichá. (7 min). – Nikolaj Kapustin: Suita ve starém stylu. (8 min). – Galina Ustvolskaja: Symfonie č. 5 „Amen“ (9 min). – Tichon Chrennikov: Klavírní koncert č. 4. (10 min). – Alexandr Knajfel: Amicta sole. (11 min).