Recenze: Florence & The Machine – Lungs
Florence Welch žánrově zasadíte nejspíš mezi popové zpěvačky, ale už jí neupřete fakt, že se na své první a zatím jediné desce Lungs smočila i v rytmech blues a rock’n’rollu. Ačkoliv byla Lungs vydána už v červenci, způsobila poprask, a ve Velké Británii ji v obchodech stále najdete na prvních pozicích ve stojanech.
13 skladeb / 44:09 min (Island)
Humbuk kolem Florence & The Machine začal někde v okamžiku, kdy
seskupení zvítězilo po jediném vydaném singlu (Kiss with the Fist)
a ještě před vydáním desky v anketě Critics‘ Choice na Brit Awards
2009. Od té doby se Florence & The Machine drží se singly i albem
poměrně stále na předních místech hudebních žebříčků. 
Zrzavá královna kapely The Machine panuje svým hlasem. Je vynikající zpěvačka a dává to náležitě najevo. Šest skladeb, během nichž si libujete v jejím košatém vokálu. Už někde v polovině desky však její ambiciózně samolibý projev začíná ubíjet hudbu do pozadí a přichází otázka, jestli by Florence Welch neměla sama svým hlasivkám přitáhnout uzdu a ztišit.
Tam, kde tlačí na pilu, se ze skladeb čas od času stávají ukřičené monology (Rabbit Heart, finále I’m Not Calling You a Liar). Některé skladby však mají tak velký náboj, že jim dopředu se deroucí Florence odpustíte (Girl With One Eye, Between Two Lungs). Hned v úvodní Dog Days Are Over připomene Dolores O’Riordan z The Cranberries a v celém počinu Lungs jako byste pak viděli lehkou inspiraci výraznými ženskými postavami typu PJ Harvey. Jen Florence nedává takový prostor muzice, která ji podporuje.
Při prvním poslechu na mě Florence
a její kapela neudělali dojem projektu, který by se v hodnocení přehoupl
přes 70 procent. Jenže tlačítko repeat je mocná věc a deska Lungs s ním
nabírá na síle. Při třetím, čtvrtém přehrání se zařízne pod kůži
jako dobře naostřený nůž, a pokud jste ochotní muziku pečlivě vnímat,
dostanete odměnu v podobě kvalitně uzrálého hudebního produktu.
Rozpitvaný po skladbách navíc chutná debut Lungs možná ještě lépe než vcelku, protože si odpočinete od závratného, energií nadupaného toku zvuků, rytmů a melodií a najdete chvilku strávit vše, co vám skupina nabízí na zlatém podnosu. Je to popové, originální, silné.
Dog Days Are Over
