Lůno aneb Je láska skutečně silnější než smrt?

Snímek Lůno patří mezi tituly, jaké se objevují spíše na filmových festivalech než v běžné nabídce českých kin – jedná se o dílo nepříliš známého, avšak kritikou uznávaného režiséra Benedeka Fliegaufa (*1974), hlásícího se k nestorovi maďarské kinematografie Bélu Tarrovi. Ačkoliv čtveřici Fliegaufových celovečerních snímků spojuje žánr dramatu, jde o díla tematicky různorodá a na shodného tvůrce upomínající povýtce svou formální stránkou. Lůno, v němž hlavní roli ztvárnila Eva Green, se dotýká jednoho z posledních tabu současné společnosti, kterým je otázka lidského klonování.
/--div Navzdory motivu lidského klonování se nejedná o žádné sci-fi – vše se odehrává v soudobých reáliích, pouze je zde ona nezvyklá možnost genetické reprodukce. \--
Již od počátečních titulků, lenivě se
střídajících na plátně za naprostého ticha, je divák Lůna režisérem
připravován na zhlédnutí filmu pomalého tempa, málomluvných scén a
jistého intelektuálního obsahu, což jsou bezesporu stěžejní atributy
Fliegaufova nového snímku. Příběh Rebeccy a Tommyho, jejichž dětská
láska ústící v dospělosti v silný milostný cit musela překonat nejprve
dlouholeté odloučení a následně samotnou smrt, je příběhem sice málo
uvěřitelným, přesto však dobře ilustrujícím zvolené téma. Navzdory
motivu lidského klonování se nejedná o žádné sci-fi – vše se
odehrává v soudobých reáliích, pouze je zde ona nezvyklá možnost
genetické reprodukce.
Do hlavní role Fliegauf vůbec poprvé
v rámci své filmografie obsadil mezinárodní hereckou hvězdu – Eva Green
již od svého debutu v Bertolucciho Snílcích opakovaně dokazuje, že vedle
neobyčejného půvabu oplývá rovněž výrazným hereckým talentem.
Nepochybně náročné role dospělé Rebeccy se zhostila na výbornou a
přesvědčivě ztvárnila mnohaletý psychický vývoj i neodmyslitelnou
fyzickou proměnu své postavy. Naproti tomu představitel hlavní mužské
role – takřka neznámý a dosud převážně seriálový herec Matt
Smith – ztvárňující zde původní i naklonovanou verzi dospělého
Tommyho, hraje ve srovnání s Evou Green dosti nevýrazně. Jeho postava ve
výsledku působí nesympaticky a chvílemi až odpudivě, což ještě více
podkopává již tak vratkou zápletku o velké lásce překračující
všechny hranice.
Právě zápletka (autorem scénáře je
přitom sám Fliegauf) představuje nejslabší stránku celého snímku,
čemuž se však nelze divit – vyprávěný příběh je zde vědomě
podřízen ústřední myšlence či motivu, tedy otázce klonování člověka
a různých aspektů (morálních, biologických aj.) takového činu. Na
věrohodnosti oné velké lásce Rebeccy a Tommyho ubírá rovněž skutečnost,
že vinou spíše meditativního ladění snímku, upřednostňujícího
vizualitu (zejména záběry mořského pobřeží) před dialogy, je vztah
původní dvojice zachycen jen prostřednictvím několika nepřesvědčivých
momentek.
Pokud se však divák smíří s faktem, že Lůno patří mezi snímky s jistým společenským akcentem, jež s ním usilují navázat vážný dialog na určité téma, pak možná odejde z kina spokojen. Fliegauf svým filmem mapuje území, na němž se dosud odehrávaly spíše bezduché akční sci-fi snímky, a svůj příběh, byť poněkud tezovitý, podává v lákavém vizuálním obalu a s excelentní Evou Green coby jeho hlavní hrdinkou. V aktuální nabídce filmových premiér tak Lůno představuje vítanou protiváhu snímků, jako je Barbar Conan nebo Green Lantern.
Lůno (Womb,
Německo/Maďarsko/Francie 2010)
Režie: Benedek Fliegauf
Scénář: Benedek Fliegauf
Kamera: Péter Szatmári
Hudba: Max Richter
Hrají: Eva Green, Matt Smith, Lesley Manville, Hannah Murray,
Natalia Tena
Délka: 111 minut
Premiéra v ČR: 18. 8. 2011