Pornohvězdy v Roxy
Vážení přátelé porna, byl jsem u toho. Pokud by se udělovaly divadelní ceny za „zhůvěřilost roku“, jedním z jasných adeptů a v tuto chvíli asi nepřekonatelných favoritů by bylo trio Kolečko-Svoboda-Wajsar, které v pražském NODu od prosince uvádí svůj muzikál Pornohvězdy. Stabilně vyprodaný sál, který nadšeně aplauduje po každém „čísle“, docela pěkně dokazuje, jak je to s tím naším národním vkusem.
Kolečko se Svobodou přesně vyplnili díru na trhu. Téma pornoprůmyslu se u nás objevovalo dosud jen zřídka, a když, tak jen v podivných nevkusných metaforách v interpretacích klasických, nejlépe antických textů. Zde se však jde přímo k meritu věci. Všechny zábrany a tabu jdou stranou a z pornoprůmyslu se stává běžná umělecká disciplína na pomezí levné, ale efektivní reklamy a velkého trháku oblastního divadla.
Dějová linka není nijak komplikovaná. První čtená zkouška nového pornofilmu je prokládána hudebními čísly, která představují jednotlivé „kumštýře“ a naznačují cestu, po které se k pornu dostali. Začíná se Režisérem (Tomáš Petřík), původně talentovaným, ba přímo geniálním divadelníkem, který svůj talent zahodil při milostném románku s manželkou ředitele Národního divadla, a tento románek mu nadělil i dceru, a peníze na alimenty nenajde v oblastním divadle, kam byl přeřazen, ale vydělá je jedině v pornoprůmyslu. Kašle na morálku, i zde bude tvořit estetická díla. Poznáváme hlavní Herečku (Jana Stryková), kterou kdysi kdosi nechal opuštěnou v kočárku a které se ujala hodná babička (Alena Štréblová). I přes pečlivou výchovu ovšem chudá dívka z vesnice našla cestu do velkoměsta. Z oblíbeného koníčka vesnických zábav se rázem stalo povolání a z ní hvězda snímku Zabukemcam 2. Kromě toho si občas moc ráda hrála se sirkami, což mělo vliv na osud Producenta, původním povoláním kněze, který přišel o kostel a o svou farnost a stal se skoro satanistickým králem pornosvěta. Roztomilou postavou je pak Zvukař (Vojta Dyk), který se již od útlého mládí utíkal od rodinných hádek k pornokazetám a porno proto má moc rád. Že se veškeré osudy všech postav na konci protnou, určitě nemusí být velkým překvapením.
Inscenace je rozdělena na dvě poměrně odlišné půlky. Zatímco ta první sosá z tématu pornoprůmyslu první poslední a vysává ho úplně na dřeň, doplněna o skvělou a chytlavou hudbu, ta druhá řeší vztahové problémy mezi postavami a už je to jaksi mimo téma. Nepřináší nic moc nového a opakuje-li se jedna a tatáž situace třikrát za sebou, je to určitě zajímavý režijní záměr, ale pro diváka nuda. Bez posledních zhruba třiceti minut by se hra jistě obešla.
Zmíněná čtená zkouška se týká nového, velmi dobrého scénáře, o jednom instalatérovi, protékajícím těsnění a nenasytné paní domu. Celý se odehrává v kuchyni s obrovskou postelí. Vše je markýrované, a tak herci stačí říct jen pár trapných dialogů před tím, než dojde na „lámání chleba“, a pak už je prostor jen na pravidelné a stupňující se vzdechy. Herce scénář baví, i když trochu polemizují nad smyslem oněch několika vět, režisér v něm spatřuje estetickou nádheru a zvukař, jinak zbytečný na první čtené, sem chodí, protože porno obdivuje. Vše nekončí jinak než obrovskou hudební porno akcí, která je plná enormních údů, nadpřirozeně velkých poprsí a vůbec gigantických lidských barokních tvarů. A přesně tady by to mohlo skončit k divákově dokonalé spokojenosti. Jenže přichází druhá polovina a veškeré peripetie příběhu se začínají spojovat, ovšem s pornem už to nemá mnoho společného. Jedno hudební téma střídá druhé, představení se mění v moderní operu a celé to vyústí ve společné grandiózní finále. Nápady se ovšem vytrácejí, jako by téma pornoprůmyslu už bylo vyčerpané. Už se nehraje vtipná parodie, už se o pornu jenom zpívá. A to je škoda.
Představení má dva základní styčné pilíře. Prvním je skvělá hudba Petra Wajsara, který kombinuje snad všechny myslitelné žánry (od opery, před disko až k vesnickým sprostonárodním motivům), a to je v dnešní době muzikálů „jednoho šlágru“, který se neustále opakuje dokola, poměrně unikum. Každá melodie je chytlavá, má originální autorský nápad a zvedá libreto o třídu výš. Druhým jsou herci – povedlo se dát dohromady skutečně skvostné obsazení, jemuž dominuje Jana Stryková (alternovaná například s Marthou Issovou) jako velmi prostoduchá pornoherečka, a výborným tahem bylo i obsazení dua Dyk-Prachař. Muzikál Pornohvězdy díky těmto dvěma faktorům našel přesně svou cílovou skupinu, a ta ho, doufejme, bude ještě nějaký čas slibně živit.
Tomáš Svoboda a Petr Kolečko ovšem dokazují, že se nezastaví před ničím a že dokáží udělat docela působivou show i na tak diskrétní téma. Problém ovšem nastává v momentě, kdy se na káru vezoucí téma snaží naložit víc, než v něm je.
Je s podivem, že všichni herci zvládají poměrně náročné pěvecké party s velkým přehledem a představení si užívají. Nejen Jakub Prachař v roli Pornoherce, ale i Tomáš Petřík jako všeumělský režisér-estét, Pavel Klečka (v alternaci s Petrem Opavou) jako ďábelsky vyhlížející producent či v neposlední řadě Alena Štréblová a Zdena Hadrbolcová jako dobré láskyplné babičky. Ti všichni dokazují, že se na muzikál nemusí chodit jenom na statické zpívající pseudoherce, ale i na kvalitní herce se slušnou hudební průpravou.
Uvedení Pornohvězd bylo jistě velkým experimentem. Ten ale vyšel. Především díky faktu, že celá příprava zjevně všechny tvůrce nesmírně bavila a jistě bylo lákavé vydat se na tenký led tabuizovaného tématu. Tomáš Svoboda a Petr Kolečko dokazují, že se nezastaví před ničím a že dokážou udělat docela působivou show i na tak ožehavé téma. Problém ovšem nastává v momentě, kdy se na káru vezoucí toto téma snaží naložit víc, než v něm je. Proto druhá půlka sice potěší, ale už rozhodně neohromí tak jako ta první, což je autorsky docela škoda, zvláště, když ani ono společné finále není tak vypointované, jak by se u Kolečka se Svobodou dalo čekat.
Odvázaná porno show aspiruje už teď na jednu z událostí sezóny, provokativní téma láká a ze začátku i nezklame – ba naopak, zůstaneme-li u jádra věci, pak dokonce nadchne. Jste-li milovníky muzikálů, tenhle musíte mít ve sbírce. Máte-li rádi originální, i když dosti střelené divadlo, které experimentuje a provokuje diváky, musíte zajít také. A pokud inscenaci pro její téma striktně odmítáte, zajděte rovněž, protože vás v Roxy přesvědčí, že i porno se dá dělat s nadhledem a přístupně do osmnácti let.
Roxy / NoD, Praha
Petr Kolečko a Tomáš Svoboda: Pornohvězdy
Režie: Tomáš Svoboda Hudba: Petr Wajsar Scéna, kostýmy: Jitka Nejedlá
Hrají:
Pornoherec – Jakub Prachař / Jaromír Nosek
Zvukař – Vojtěch Dyk / Lukáš Příkazký
Pornorežisér – Michal Slaný
Maruška – Martha Issová / Jana Stryková / Vladimíra Krčková
Farář – Petr Opava / Pavel Klečka
Babička – Zdena Hadrbolcová / Alena Štréblová
Magda – Jana Stryková / Monika Zoubková / Vladimíra Krčková
**Premiéra*: 16. prosince 2009 v Roxy, psáno z reprízy
3. února 2010
