Návrh na dotační přerozdělování dává šanci mladým umělcům. Ale za jakou cenu?
Pražský radní Milan Richter jako šéf kultury české metropole přišel s návrhem na upravení stávajícího systému přerozdělování městských dotací na kulturu. V grantech se jedná o částku asi 200 milionů korun. Dosud o těchto penězích rozhodovala grantová komise. Ta by zůstala i v novém systému, ovšem přibyl by i jeden v zásadě objektivní faktor a nemalá částka by byla určena pouze pro mladé umělce, kteří byli dosud při rozdělování grantů opomíjeni.
O dosavadní chabé podpoře mladé kultury svědčí fakt, že v roce 2007 údajně bylo mezi tuto skupinu umělců uvolněno ze 190 milionů celých 290 tisíc (slovy: dvě stě devadesát tisíc) korun českých. Podle Richterova návrhu by to při příštím přerozdělování mohlo být až 40 milionů korun (ne, to není tisková chyba), tedy hned 20 % z celkových dotací na kulturu.
Mladí umělci a studenti by totiž měli být jedním ze čtyř pilířů Richterova systému. Pilířem číslo jedna je novinka, která by měla přinést objektivní hledisko. Jde totiž o dotace na základě prodaných vstupenek. O tom, ke komu poputují peníze, tak budou moci rozhodnout sami kulturní spotřebitelé svou účastí. Na tento pilíř se plánuje uvolnit 50 milionů a bude se udělovat zpětně na základě doložených účetnictví. Druhým pilířem je stávající systém grantové komise rozhodující o tom, zda udělit grant či nikoli, na základě umělecké hodnoty projektu. Komise by však doznala oproti minulosti určitých změn. Vypadli by z ní politici a skládala by se tak jen z nezávislých odborníků, kteří by se losovali ze všech navržených kandidátů. Ve svých funkcích by se pak točili podobně, jako je tomu v senátu.
Studenti a mladí umělci by pak měli být spíše bažantem na poli plném koroptví. Ten v pravý okamžik vzlétne a udělá pořádný kravál, čímž odpoutá pozornost predátora. Asi nikdo by neřekl, že případné dotace pro mladé umělce nejsou třeba, spíše naopak. Ale je třeba se zamyslet nad tím, zda skutečně bojovat za něco, co se nezdá až tak čistou hrou.
Třetí pilíř je pak s tím druhým pevně spjat, ovšem liší se v tom, že je určen dlouhodobým projektům. Druhý a třetí pilíř by dohromady spolkly 55 % z grantových dotací. Nejpokrokovějším a zároveň nejkontroverznějším z navrhovaných bodů jsou ony již zmiňované dotace pro mladé umělce do 35 let, studenty a umělecké školy. Pro ně by bylo určeno zbývajících dvacet procent. Což právě vzbuzuje velké diskuze, jelikož těchto 40 milionů ubude již „zavedeným“ autorům, kteří tak dostanou méně peněz. Ozývají se hlasy typu: proč by měli mladí dostat peníze, když se granty dostávají na umění. Copak ale mladí lidé nevytvářejí umění, i když často „jen“ alternativní? Právě z této alternativní kultury se přece za dvacet třicet let vyvine ta, která bude tou zavedenou. To je historicky dokázáno. Richterův návrh by však měl smysl pouze v případě, že by pomohl překonat jistý předsudek, že se dotacemi dávají dětičkám peníze, aby si mohly hrát. Že to bude o tom, že se peníze vezmou tam, kde nejsou potřeba, a dají se tam, kde budou šancí na vznik projektu, který by jinak zůstal u ledu a nikdy nerozmrzl. Zatím to však spíše vyvolává generační nesváry a žárlivost, že by ti nejmladší měli být nějak upřednostňováni. Na první pohled se jedná o velmi zajímavý krok, ovšem při důkladném promyšlení vzniknou jisté pochybnosti. Jak je totiž možné, že až doteď se na mladou generaci v podstatě kašlalo a nyní by měla být takto zvýhodňovaná? Samozřejmě, každý student by schválení čtvrtého pilíře uvítal, jen kdyby tam nebyl jistý háček.
V celém návrhu totiž není dotace mladým hlavním bodem. Tím jsou dotace na prodanou vstupenku. Vysvětlení je logické, i když pouze spekulativní. Nedávno totiž za práci s granty zažaloval Českou republiku u mezinárodního soudu ředitel divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl, bývalý partner ódéesačky Lucie Bílé a také jeden ze sponzorů ODS. Tato nejsilnější pravicová strana vládne Praze a z jejího středu pochází také zmiňovaný Richter. Schválení prvního pilíře by Kratochvíl jistě uvítal, stejně jako další soukromá divadla. Právě pro ně se zdá být celá úprava systému šitá na míru. Studenti a mladí umělci by pak měli být spíše bažantem na poli plném koroptví. Ten v pravý okamžik vzlétne a udělá pořádný kravál, čímž odpoutá pozornost predátora. Asi nikdo by neřekl, že případné dotace pro mladé umělce nejsou třeba, spíše naopak. Ale je třeba se zamyslet nad tím, zda skutečně bojovat za něco, co se nezdá až tak čistou hrou. Ve čtvrtek 25. října se o tom všem rozhodne v sálu magistrátu na Mariánském náměstí. NeKultura.cz bude při tom a přinese vám jistě další a mnohem detailnější informace o celém průběhu jednání.
{exitpoll id=77}